Hostýnské vrchy - tipy na výlet

KELČSKÝ JAVORNÍK

Nejvyšší vrchol Hostýnských vrchů. Pokryt lesy se zastoupením buku, jasanu a javoru s typickou karpatskou květenou v bylinném patře. Od roku 1976 přírodní rezervace o výměře 31 hektarů. Z vrcholu se za dobrého počasí otevírají fantastické rozhledy.

HOSTÝN

Zdaleka nápadný vrchol a zároveň významné poutní místo. Jako zajímavost se také hodí uvést, že byl odsud dovezen jeden ze základových kamenů Národního divadla v Praze. Významné archeologické naleziště z obdobé keltského a raněslovanského osídlení. Na hoře se nachází kostel P. Marie z let 1721 - 1748, klášter, kaple sv. Jana Sarkandra z 19. století. V blízkosti také nalezneme jednu z větrných elektráren v oblasti.

ZOO ZLÍN

Na území bývalého zámeckého parku patřícího rodu Seilernů vznikla v roce 1929 postupným rozšiřováním chovu exotických druhů zvěře nejprve vznikla zahrada s rozsáhlými sbírkami ptačích vajec a kolibříků. Po válečných letech od roku 1948 tvoří zámek, zámecký park a zoologická zahrada jednolitý areál a od tohoto roku je zahrada také přístupná veřejnosti. Dnes má rozlohu 42 hektarů a je zde chováno 220 druhů zvířat. Např. gorily, žirafy, nosorožci, tapíři aj. V suterénu zámku jsou pak mořská akvária a terária. Vstupné činí 60,- Kč do ZOO a 45,- Kč do zámku. ZOO otevřeno denně od 8.00 do 16.00 až 18.00 (podle roční doby) a zámek od dubna do října denně mimo pondělí v časech od 9.00 do 16.00 až 17.00 (podle roční doby). Dřívější název zahrady byl Lešná. Další informace naleznete na www.zoolesna.cz.

HOLEŠOV

Známé město ležící na říčce Rusavě asi 14 kilometrů severozápadně od Zlína. Z památek stojí za zmínku barokní zámek s rozsáhlým parkem a s památným bukem červenolistým o obvodu kmene 520 centimetrů, který je starý asi 250 let.

ZUBŘIČ

Malý vladycký hrad, který stával na kótě 530 m. Spolu s dnes již zaniklou vsí Zubřicí patřil do roku 1272 Jindřichovi z Přílep. V odborné literatuře se rovněž uvádějí jména Bašta a Valy. Hrad byl převážně ze dřeva, obehnán náspy a palisádami. Ve 13. století byl hrad opevněn a obehnán kamennou hradbou, přesto se do dnešních dnů dochovaly v terénu jen neptrné stopy a hradní příkop. K jeho zkáze přispěla i střelnice, která tady byla za I. světové války. Ke zbytkům hradu vede významová odbočka.

ŠAUMBURK

Pevný kamenný hrad byl vystavěn okolo roku 1272 jako strážní hrad na důležité obchodní cestě do Polska. V roce 1275 je purkrabím uváděn Mikuláš ze Šaumburka. Hrad sloužil zároveň jako útočiště obyvatel poddanských vsí ve válečných dobách. V roce 1430 byl hrad dobyt husity, pozdější hradní hejtmani byli spíše loupeživými rytíři než strážci pořádku. Zejména Mikuláš z Bítova. Proto byl hrad v roce 1451 dobyt zemským hejtmanem Janem z Cimburka a následně byl rozbořen. A to natolik důkladně, že dnes v terénu po moc stop nezůstalo.