Slovenský kras

Slovenský kras je největším a zároveň nejtypičtějším krasovým územím na Slovensku. Je situováno do jihovýchodní části Slovenského rudohoří. Celé území leží zhruba na jih od města Rožňava. Plocha krasového území činí okolo 440 km², na jihu je pak ohraničeno maďarskou hranicí a Národním parkem Aggtelek.

Na východě Slovenský kras hraničí s Košickou kotlinou, na západě pak Jihoslovenskou kotlinou a Bodvianskou pahorkatinou. Nejvyšší vrcholy Slovenského krasu nalezneme na severu oblasti (700 - 800 m) a nejnižší naopak na jihu (400 - 500 m). Pro své mimořádné přírodní hodnoty byl Slovenský kras vyhlášen v roce 1973 Chráněnou krajinnou oblastí. V roce 1979 byl zařazen do sítě biosférických rezervací v rámci programu MAB (Člověk a biosféra). Dnes je Slovenský kras dokonce národním parkem (NAPASK), který zde byl vyhlášen 5.4.2002 na území o rozloze 11 741 hektarů. Předmětem ochrany nejsou jen povrchové tvary, flóra a fauna, ale také podzemí, které je protkáno velice hustou sítí jeskynních systémů.

Slovenský kras je tvořen erodovanými komplexy vápenců a dolomitů, které jsou protnuty soustavou zlomů. Ty daly vzniknout mohutným krasovým planinám, které mají velice strmé stěny. Nejznámějšími jsou Plešivecká, Koniarska, Silická, Zádielska a Jasovská. V jejich nitrech nalezneme řadu nejen turisticky přístupných, ale zejména turisticky nepřístupných jeskyní. Nachází se tady řada propastí, jako např. Diviačia priepasť, Kunia priepasť, Zvonivá diera, Veľká Železná priepasť aj., z nichž některé dosahují hloubek přes 100 metrů a některé dokonce i 150 až 200 metrů. Nejhlubší z nich je Kunia priepasť, která dosahuje hloubky asi 220 metrů. Z turisticky atraktivních cílů je na prvním místě určitě Zádielsky kaňon, Turniansky hrad, či veřejnosti přístupné jeskyně, kterými jsou Domica, Gombasecká jeskyně, Ochtinská aragonitová jeskyně, Jasovská jeskyně a KRÁSNOHORSKÁ JASKYŇA.