FOTOGALERIE
Fotogalerie
VYHLEDAT NA STRÁNKÁCH
Google
Web karpaty.net
NOVÉ ČÍSLO TREKINGU
Nové číslo Trekingu
NAŠE AKCE, REKLAMA
ANKETA NA KARPATY.NET

Veľká Fatra a Šípska Fatra

17.3.2001 | Otakar Brandos

Velká Fatra je značně rozsáhlým krystalickým pohořím Západních Karpat. Hlavní hřeben Velké Fatry Turistický průvodce Velká Fatra se táhne zhruba v severojižním směru. Na východě hraničí Velká Fatra s Nízkými Tatrami, na severovýchodě s Chočskými vrchy a Liptovskou kotlinou, na severu s Oravskou vrchovinou a Malou Fatrou. Na západě je Velká Fatra výraznou zlomovou linií oddělena od Turčianske kotliny a konečně na jihu sousedí Velká Fatra s Kremnickými a Starohorskými vrchy. Ovšem toto vymezení je poněkud složitější. K Velké Fatře je dnes řazena i bývalá část Chočských vrchů - tzv. Šípska Fatra, na jižním okraji byla hranice přesunuta z Harmanecké doliny na jižní svah vrchu Kotolnica, takže součástí Velké Fatry je dnes i Harmanecký kras, kde nalezneme veřejnosti přístupnou HARMANECKOU JESKYNI. Velká Fatra se dělí na sedm menších podcelků, kterými jsou: Hôľna Fatra, Bralná Fatra, Zvolen, Lysec, Šiprúň, Šípska Fatra a Revúcke podolie.

Nejvyšším vrcholem Velké Fatry je Ostredok s výškou 1 592 metrů. Nachází se v centrálním hřebeni zhruba mezi vrcholy Ploská a Krížna, které ohraničují tzv. holní Fatru. Rozměry tohoto pohoří jsou rovněž impozantní a činí asi 40×20 kilometrů. Výrazný hlavní hřeben se v oblasti větví na dvě části - Velká Fatra, sestup z Krížné Liptovský (východní) hřeben a Turčiansky (západní) hřeben, které jsou od sebe odděleny asi 27 kilometrů dlouhou Ľubochnianskou dolinou. Tato dolina je tak nejdelší dolinou Velké Fatry a jednou z nejdelších dolin Slovenska. Turčianský hřeben se táhne zhruba ve směru sever-jih. Je z velké části zalesněn a mnoho rozhledů neposkytuje. Snad jen z Klaku (1 394 m) a z některých vrcholů nacházejících se v bočních rozsochách, jako je např. Lysec (1 381 m). Liptovský hřeben je o poznání vyšší a také o poznání méně porostlý lesy, takže se z něj otevírá o poznání více rozhledů. Z jeho nejznámějších vrcholů si uveďme Rakytov (1 567 m), vápencovou trosku Čierny kameň (1 479 m), Smrekovici (1 530 m) a na severu ležící Šiprúň (1 461 m). Vrcholů je tady více.

Pokud jde o geologickou stavbu Velké Fatry můžeme říci, že je podobná jako u jiných pohoří Západních Karpat. Centrum Fatry tvoří krystalické Velká Fatra jádro představované především prvohorními vyvřelinami (žuly) a krystalickými břidlicemi, které je obklopeno obalem druhohorních sedimentů jako jsou vápence, dolomitické vápence, ale objevují se i slínovce, slepence, křemence, pískovce a břidlice. Okrajové partie jsou pak ještě tvořeny třetihorními jíly a pískovci. Na modelování současné podoby tohoto karpatského horstva se nejvíce podílela vrásnění v druhohorách, která definitivně vyzvedla Velkou Fatru z mořského dna. Další tektonické pohyby v třetihorách podložím Velké Fatry poněkud zamíchaly. To zejména u vápencových příkrovů. Ledovcová činnost se na modelování tohoto pohoří příliš nepodílela. Fauna a flóra Velké Fatry je velice bohatá, medvěd, rys a další šelmy jsou její pevnou součástí. To byl také jeden z důvodů, proč byla Velká Fatra 28.12.1973 vyhlášena Chráněnou krajinnou oblastí o rozloze 61 476 ha, a proč byla 6.3.2002 překategorizována na Národní park Velká Fatra (NAPAVF). Rozloha tohoto nového národního parku 40 371 hektarů, rozloha jeho ochranného pásma činí 26 133 hektarů. Velká Fatra poskytuje řadu atraktivních turistických cílů i pro méně zdatné turisty. Připomeňme jen unikátní vesnici VLKOLÍNEC, hrady Blatnica, Sklabiňa aj.

Další související články:

+ Veľká Fatra a Šípska Fatra, turistický průvodce
+ Velká Fatra, Šípska Fatra; ubytování, chaty a útulny na Velké Fatře