Pieniny

Pieniny představují asi 30 kilometrů dlouhý horský celek, který již náleží do oblasti Beskyd. Z jeho celkové rozlohy asi 100 čtverečních kilometrů leží v Polsku a na Slovensku zhruba po polovině. Převážna část pohoří je tvořena především vápenci, které jsou v některých partiích mohutně zvrásněny a nad okolní reliéf vystupují v podobě mohutných bíle zářících bradel. V tomto vápencovém pohoří se vedle povrchového krasu samozřejmě vytvořil i kras podzemní, takže se tady objevují četné jeskynní systémy. Jen pro příklad si uveďme jeskyni Aksamitka a Zbojnickou jeskyni. Nejznámější a nejnavštěvovanější oblastí v Pieninách je zcela určitě Prielom Dunajce, který leží mezi Szczavnicou Niźnou a Červeným Kláštorom, kde si Dunajec vyhloubil klikatou cestu napříč pohořím. Těchto pět meandrů Dunajce patří k nejkrásnějším partiím celých Pienin.

Nejvyšším vrcholem tohoto pohoří Západních Karpat jsou Vysoké skalky (1 050 m). Z dalších významných vrcholů si uveďme vrcholy Vysoká (1 014 m), Durhaszka (935 m), Plašná (889 m), Holica (824 m), Sokolica (747 m) a snad nejznámější Trzy Korony (982 m). Pieniny sousedí na jihu se Spišskou Magurou, na východě s Ľubovnianskou vrchovinou, pokud jde o významnější horské celky. Hydrologicky patří Pieniny do povodí Baltského moře. Většinu povrchové vody přitom sesbírá samotný Dunajec. Klimaticky jde o mírně teplou oblast, vyšší polohy pak patří do chladné klimatické oblasti. Roční úhrn srážek činí 700 až 1100 mm a závisí především na nadmořské výšce a zčásti i poloze dané lokality. V roce 1967 byly Pieniny vyhlášeny národním parkem (PIENAP). Od roku 1932 však byly přírodní rezervací. Na polské straně Pienin se nachází Pieninski Park Narodowy (PPN), který byl vyhlášen již v roce 1932. Fauna a flóra oblasti jsou velice bohaté, objevují se tady četné teplomilné druhy. Nesmíme zapomínat ale ani na historické památky a folklór. S tím se můžete blíže seznámit během Zamagurských folklórních slavností v červenci.