Bukovské vrchy, na samém východě Slovenska

Bukovské vrchy. Kraj nacházející se v severovýchodním cípu Slovenska. Nejvyšším vrcholem je Kremenec (1 221 m), který kromě toho, že je nejvyšším vrcholem "Bukovek" je zároveň hraničním bodem tří zemí - Slovenska, Polska a Ukrajiny. To nám naznačí i trojboký hraniční sloup nacházející se na jeho vrcholu. Bukovské vrchy jsou skoro nedotčeným koutem slovenské přírody, kde můžeme potkat ještě i dnes původní obyvatele slovenské přírody. To byly hlavní důvody vyhlášení biosférické rezervace a posléze NP Východní Karpaty v roce 1997. Ovšem setkání s medvědem, rysem či vlkem je opravdu jen náhodné. Podobně jako se zubrem, který se sem občas zatoulá ze sousedního Polska.

Rovněž i rostlinstvo je velice bohaté, dodnes tady bylo popsáno bezmála tisíc druhů cévnatých rostlin. Horské stráně jsou pokryty hustými lesy, v nichž do minuje buk. Stačí zamířit např. do pralesa Stužica, abyste se mohli o této skutečnosti přesvědčit. Buk se objevuje i ve vrcholových partiích této oblasti Západních Karpat. Ovšem v poněkud menším vydání. Buky tady totiž dosahují jen několikametrového vzrůstu. To dosti omezuje rozhledy, přesto je výhledových míst na hřebeni Bukovských vrchů dostatek. Vždyť právě tady začínají nám tolik známé Poloniny. Návštěvu této oblasti doporučuji zejména na podzim, kdy listnaté lesy září až neskutečnými barvami. Zejména scenérie kolem vodní nádrže Starina jsou fantastické. Pokud jste milovníky historie a kultury, tak si také přijdete na své, neboť se v této oblasti nachází řada významných památek. Jmenujme si jen původní pravoslavný dřevěný kostelík ve vesnici Uličské Krivé. Rozhodně nebuďte udiveni dvojjazyčnými nápisy - slovensky a v azbuce. Vždyť zdejší obyvatelé jsou převážně Rusíny. Bukovské vrchy se dělí na dva samostatné geomorfologické podcelky - Bukovce a Nastaz, přitom Bukovce se dělí ještě dále na Ruskou, Runinskou, Sedlickou a Uličskou kotlinu.