Vihorlat (Vihorlatské vrchy)

Vihorlat. Kdo by neslyšel o tomto čarovném kraji na samotném východě Slovenska. Kdo by nezatoužil navštívit Sninský kameň, Morské oko či nejvyšší vrchol celého pohoří - Vihorlat (1 076 m). A kdo neslyšel o známé rekreační oblasti Zemplínska Šírava. Tato oblast Karpat je oblastí superlativů. Zachovalá příroda, husté listnaté lesy, jejichž krása vynikne zejména na podzim, množství zvěře a vzácných rostlin. Vihorlatské vrchy jsou sopečného původu, o čemž nás přesvědčí jejich geologické podloží (tufy a andezity), které pěkně vystupují k povrchu na Sninském kameni. Hřeben Vihorlatských vrchů se táhne v délce asi 53 kilometrů, přičemž maximální šířka hřebene činí asi 11 kilometrů. Vihorlatské vrchy jsou tak jedním z nejdelších, nikoliv však nejrozlehlejších, horských celků Západních Karpat. Z nich však přitom na území Slovenska leží jen část, neboť východní úsek pohoří již leží na území Ukrajiny.

Nejkompaktnější částí pohoří je právě střední část - Vihorlat. Její severní svahy jsou narušeny krátkými, ale velice strmými dolinami. Jižní svahy jsou členěny dolinami podstatně delšími. Vihorlatské vrchy se dělí z geologického hlediska na tři samostatné podcelky: Humenské vrchy na západě, masív stratovulkánu Vihorlat v centrální části a další stratovulkán Popriečny u hranice s Ukrajinou. Dále již pokračuje hřeben na území Ukrajiny. Podnebí oblasti je mírné, pouze v nejvyšších polohách chladné. Roční úhrn srážek činí 650 až 850 mm, v nejvyšších polohách až 1 100 mm. Pro mimořádný přírodní potenciál Vihorlatu byla tato oblast v roce 1973 vyhlášena Chráněnou krajinnou oblastí, která je svou plochou 4 500 ha nejmenší CHKO na Slovensku. Nejmenší však nikoliv svým významem.

Další související články: