Malá Fatra

Malá Fatra je velice rozlehlým a turisticky značně navštěvovaným pohořím Slovenska. Můžeme ji směle řadit k takovým pohořím jako jsou Vysoké, Západní či Nízké Tatry. Ať již svou malebností a nebo právě návštěvností. Navíc jde o pohoří náležející do Fatransko-tatranské oblasti, takže spolu úzce souvisí i vývojově. Délka tohoto pohoří náležejícího do Západních Karpat je asi 52 kilometrů, maximální šířka pak dosahuje asi 16 kilometrů. Malá Fatra je budována krystalickými horninami, jen v obalové sérii nalezneme druhohorní sedimenty v podobě vápenců, slepenců či břidlic. V některých partiích se ale objevují i horniny prvohorního stáří (arkózovité pískovce, fylity aj.). Průměrná roční teplota dosahuje 3 až 6 st. C, takže Malou Fatru můžeme zahrnout do chladné klimatické oblasti. Roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 1 200 až 1 400 mm, souvislá sněhová pokrývka se udrží 80 až 130 dní v roce.

Malá Fatra se dělí na dvě základní části - Krivánskou Fatru a Lúčanskou Fatru. Nejvyšším vrcholem Malé Fatry a zároveň nejvyšším vrcholem Krivánske Fatry je Veľký Kriváň (1 709 m), nejvyšším vrcholem Lúčanské Fatry, někdy nesprávně zvané Martinské hole, je Veľká Lúka (1 476 m). Z dalších významných vrcholů si jmenujme Kľak (1 351 m), Malý Kriváň (1 671 m) a zejména nádherný VEĽKÝ ROZSUTEC (1 611 m). Prakticky celé pohoří patří do povodí Váhu, jen malá část do povodí Nitry. Malá Fatra sousedí s dalšími významnými slovenskými pohořími. Jsou to především Velká Fatra, Strážovské vrchy a Oravská Magura. Nejvýznamnějšími a největšími turistickými středisky Malé Fatry jsou města Žilina, Martin a Dolný Kubín. Malá Fatra byla pro svůj neocentitelný význam vyhlášena Národním parkem. Stalo se tak v roce 1988. Ovšem již od roku 1967 byla Malá Fatra Chráněnou krajinnou oblastí. Rozloha Národního parku Malá Fatra je 22 630 hektarů a rozloha jeho ochranného pásma činí přibližně 23 262 hektarů. Za zmínku stojí RAJECKÉ TEPLICE a Turčianské Teplice, zapomenout nesmíme ani na HRAD STREČNO.

Další související články: