Slovenský ráj, svět hlubokých roklin
Slovenský ráj je jednou z nejdivočejších,
nejromantičtějších a snad i nejponurejších oblastí Slovenského rudohoří. A také jednou
z nejvíce navštěvovaných. Slovenský ráj je součástí tzv. Spišsko-gemerského krasu,
kde ještě patří Muránska planina.
V roce 1988 byl Slovenský ráj vyhlášen Národním
parkem na celkové rozloze 19 763 ha a s ochranným pásmem o rozloze 13 011 ha
Ochrana přírody však nespala ani před tímto datem, neboť již v roce 1964 byl
Slovenský ráj Chráněnou krajinnou oblastí. Celá tato část Karpat je budována
druhohorními vápenci a dolomity, v menší míře se však také objevují triasové
břidlice a pískovce a některé další horniny. Terén Slovenského ráje je
velice členitý. K tomu přispívají velice hluboké kaňony, které jsou pro tuto
oblast typické. Objevují se krasové jevy v podobě škrapových polí, jeskyní,
propastí či vyvěraček. Z nich je určitě nejzajímavější ta pod Havraniou
skálou. Z jeskyní si uveďme Medvediu, Zlatú dieru, Čertovu a mnohé další.
Z nich je však přístupná pouze jediná, a to Dobšinská ľadová jeskyně,
která je jedním z přírodních unikátů nejen na Slovensku, ale i v Evropě. Podnebí
Slovenského ráje je chladné s průměrnou červencovou teplotou 14 až 16 st. C.
Pokud jde o vodstvo, pak je Slovenský ráj odvodňován toky Hornádu a Hnilce,
které vtékají do Tisy.
Vegetační kryt této části Karpat tvoří z 90% lesy,
v nichž převažují původní jedlo-bukové porosty (v jižních částech), na
severu pak smrk. Vtroušeně roste habr, jasan, javor a výjimečně i dub. Na
strmých stráních roklin se objevuje tis, zejména v okolí Kláštoriska, které
je společně s takovými roklinami jako Suchá Belá, Veľký Sokol, Piecky,
Zejmarská roklina aj., nejvíce navštěvovanou oblastí Slovenského ráje.
V bylinném patře se objevují četné karpatské endemity. V hlubokých roklinách
je patrný zvrat vegetačních pásem, kdy v horních partiích rostou druhy
typické pro nižší polohy a naopak dole druhy typické pro polohy vyšší.
Podobný jev známe např. z roklin Západních Tater,
ale také Teplicko-adršpašských skal, které však již do oblasti Karpat nepatří.
|