FOTOGALERIE
Fotogalerie
VYHLEDAT NA STRÁNKÁCH
Google
Web karpaty.net
NOVÉ ČÍSLO TREKINGU
Nové číslo Trekingu
NAŠE AKCE, REKLAMA
ANKETA NA KARPATY.NET

Slovenský ráj, svět hlubokých roklin

20.3.2001 | Otakar Brandos
Závojový vodopád

Slovenský ráj je jednou z nejdivočejších, nejromantičtějších a snad i nejponurejších oblastí Slovenského rudohoří. A také jednou z nejvíce navštěvovaných. Slovenský ráj je součástí tzv. Spišsko-gemerského krasu, kde ještě patří Muránska planina.

V roce 1988 byl Slovenský ráj vyhlášen Národním parkem na celkové rozloze 19 763 ha a s ochranným pásmem o rozloze 13 011 ha Ochrana přírody však nespala ani před tímto datem, neboť již v roce 1964 byl Slovenský ráj Chráněnou krajinnou oblastí. Celá tato část Karpat je budována druhohorními vápenci a dolomity, v menší míře se však také objevují triasové břidlice a pískovce a některé další horniny. Terén Slovenského ráje je velice členitý. K tomu přispívají velice hluboké kaňony, které jsou pro tuto oblast typické. Objevují se krasové jevy v podobě škrapových polí, jeskyní, propastí či vyvěraček. Z nich je určitě nejzajímavější ta pod Havraniou skálou. Z jeskyní si uveďme Medvediu, Zlatú dieru, Čertovu a mnohé další. Z nich je však přístupná pouze jediná, a to Dobšinská ľadová jeskyně, která je jedním z přírodních unikátů nejen na Slovensku, ale i v Evropě. Podnebí Slovenského ráje je chladné s průměrnou červencovou teplotou 14 až 16 st. C. Pokud jde o vodstvo, pak je Slovenský ráj odvodňován toky Hornádu a Hnilce, které vtékají do Tisy.

Vegetační kryt této části Karpat tvoří z 90% lesy, Slovenský ráj, turistický průvodce v nichž převažují původní jedlo-bukové porosty (v jižních částech), na severu pak smrk. Vtroušeně roste habr, jasan, javor a výjimečně i dub. Na strmých stráních roklin se objevuje tis, zejména v okolí Kláštoriska, které je společně s takovými roklinami jako Suchá Belá, Veľký Sokol, Piecky, Zejmarská roklina aj., nejvíce navštěvovanou oblastí Slovenského ráje. V bylinném patře se objevují četné karpatské endemity. V hlubokých roklinách je patrný zvrat vegetačních pásem, kdy v horních partiích rostou druhy typické pro nižší polohy a naopak dole druhy typické pro polohy vyšší. Podobný jev známe např. z roklin Západních Tater, ale také Teplicko-adršpašských skal, které však již do oblasti Karpat nepatří.