Západní Tatry - Roháče
Západní Tatry, také zvané Roháče
(kde Roháče jsou jen jedním z podcelků Západních Tater) se
rozkládají na území o rozloze bezmála 400 čtverečních kilometrů. Jejich
část (asi 260 čtverečních kilometrů) je od roku 1987
součástí TANAPu. Západní Tatry vznikaly v mladších druhohorách a starších
třetihorách. Svou současnou podobu však Západní tatry získaly až během dob
ledových, kde je modelovaly četné ledovce. Po svém působení nám tady zanechaly
výrazné stopy v podobě morén a karů. Největší ledovce se tehdy
nacházely v Roháčske, Ráčkove, Žiarske, Tiché a Bystré dolině. Ledovce dosahovaly
délky 5 až 9 kilometrů a mocnost ledu činila až 200 metrů.
Západní Tatry - Roháče jsou
jádrovým pohořím tvořeným prvohorními žulami a krystalickými břidlicemi, jen
v jejich nadloží můžeme nalézt bohaté druhohorní sedimenty tvořené dolomity
a dolomitickými vápenci. Hlavní hřeben Západních Tater má délku asi 42 kilometrů
a průměrná výška vrcholů hlavního hřebene se pohybuje mezi 2 000 až
2 100 metry. Z hlavního hřebene pak vybíhá množství rozsoch, které jsou
odděleny hlubokými údolími. První tři nejvyšší vrcholy - Bystrá (2 248 m),
Jakubiná (2 194 m) a Baranec (2 184 m) leží právě v takovýchto bočních rozsochách.
Ty nejmohutnější vybíhají k jihu. Ples není v této části Tater mnoho.
Největším z nich je DOLNÉ ROHÁČSKE PLESO
s rozlohou 2,22 ha a hloubkou asi 6,5 metrů.
Nejhlubším plesem je ale Horné Bystré pleso s hloubkou asi 12,5
metrů, které je zároveň nejvýše položeným plesem v Západních Tatrách
(1 875 m). Alpínský ráz mají pouze vrcholy kolem Ostrého Roháče, ostatní
části mají spíše holní ráz (alpínské louky). Západní Tatry dělíme na šest podcelků.
Jsou to: Osobitá, Sivý vrch, Liptovské Tatry, Roháče, Červené vrchy a Liptovské
kopy.
Podnebí Západních Tater má výrazně kontinentální charakter se studenými zimami
a horkými léty. Průměrná roční teplota tady dosahuje pouze 2 °C, v nejvyšších polohách
se dokonce pohybuje kolem nuly. Nejnižší teloty jsou obvyklé v lednu, nejvyšší
v červenci případně v srpnu. Ve výškách nad 2 000 metrů se pak tato maxima
posouvají na únor a srpen. Flóra a fauna této oblasti je velice bohatá.
Z nejvzácnějších druhů si tady jmenujme medvěda hnědého, kamzíka horského,
sviště horského či orla. Z kytek pak plesnivec alpínský, hořec ledovcový
a velké množství dalších. Z kulturních památek za zmínku stojí
MÚZEUM LIPTOVSKEJ DEDINY, skanzen
oravské dědiny v Zuberci, nevzpomenout nelze ani místo odpočinku -
TERMÁLNÍ KOUPALIŠTĚ V ORAVICÍCH.
Další zajímavé odkazy:
|
FOTOGALERIE
