Setkání "ukrajinských" značkařů

Ve dnech 8. a 9. prosince 2007 se uskutečnilo na Čierném Balogu na středním Slovensku setkání dobrovolných značkařů, nebo chcete-li "markirovců" v ukrajinských Karpatech. Původním záměrem bylo pouze neformální setkání dobrovolníků a organizátorů prvního turnusu obnovy turistických tras v okolí Usť Čorné, které proběhlo v létě a na podzim tohoto roku. Vzhledem k tomu, že projekt vzbudil velký zájem a uznání i u dobrovolných aktivistů na Ukrajině a v Polsku, kteří pomáhají při budování turistických tras v Ivano-Frankovské oblasti http://stezhky.org.ua, a podporu ukrajinské horské záchranné služby v Zakarpatské oblasti, setkání získalo důležitější - mezinárodní rozměr. Právě díky rozsahu a plánům značení nad rámec regionů vznikla i nutnost aktivní spolupráce a koordinace mezi jednotlivými skupinami zabývajícími se značením v ukrajinských Karpatech, ať již dobrovolnými či profesionálními - v tomto případě mezi Čechy, Poláky a především Ukrajinci. S nakontaktováním zainteresovaných "značkařů" z Ivano-Frankovské oblasti ochotně pomohl polský kolega Krzysztof Plamowski, aktivní v polsko-ukrajinských cyklo-projektech.

Rozsahem "českého" projektu značení v okolí Usť Čorné, který velmi aktivně zastřešila Horská záchranná služba Zakarpatské oblasti Ukrajiny v Ťačevském rajonu, se turistické trasy vycházející z Usť Čorné logicky napojily na hřebenech Karpat (dřívější hranici mezi Československem a Polskem) na značení vycházející z Ivano-Frankovské oblasti (viz mapa) a vytváří tak projekt převyšující rámec Zakarpatské oblasti, resp. okolních usťčorňaských dolin. Vzniká ucelený systém turistických tras v jednom z orientačně nejnáročnějších pohoří ukrajinských Karpat, ale i nejkrásnějším horstvu Evropy, kterými jsou právě opomíjené Horhany.

V tomto roce vznikla i snaha o budování turistických tras v okolí Koločavy, zde se však nepodařilo získat jednoznačnou podporu regionálních "autorit" (jakou je například v Usť Čorné tamní náčelník horské služby Jurij Petrovič Kosťak). Byly sice vyznačeny dvě stezky směřující na poloninu Krásna, avšak tato fáze byla dočasně pozastavena s tím, že je nutné dosáhnout konsenzu se Správou NP Siněvir, místní samosprávou a značkaři z Mežhorje, kteří by měli převzít iniciativu při značení v tomto regionu během příštího roku (r. 2008). Internetový portál Karpaty.net by tak byl "pouze" nápomocen při budování turistického značení v tomto regionu, nikoliv jeho iniciátor a organizátor, a bude se snažit značky provázat s "usťčorňaským" systémem turistických tras.

Za kolegy z Ukrajiny přijali pozvání na Mikulášské setkání na Čiernohronské úzkokolejce dobrovolný člen z horské záchranné služby v Usť Čorné, zástupci turistických iniciativ Iršavského a Mižhirjanského rajonu, ale především vrchní značkař a tvůrce turistického značení v Ivano-Frankovské oblasti Vasyl Hutyrjak - ten zastupuje občanské sdružení Ivano-Frankovské regionální nadace "Karpacke stěžki" (karpatské stezky) http://stezhky.org.ua. Sdružení vzniklo v roce 2001 s cílem rozvoje (a obnovy) aktivní turistiky ve východních Karpatech. Toto sdružení vybudovalo (nikoli pouze vyznačilo, neboť v opuštěných Horhanech je potřeba mnohdy turistické chodníky prořezat a zprůchodnit) od roku 2005 na 90 km značení hlavní "východo-karpatské trasy" vedoucí napříč ukrajinskými Karpaty, 202 km tras místního významu a 33 km cyklistických tras.

Pilotní projekt internetového portálu www.karpaty.net a Karpatského turistického spolku CAV turistického značení v okolí Usť Čorné se tak logicky navázal, s dosažením hraničních vrcholů na Popadi a Sivulji, na rozpracovaný a více rozsáhlý systém značení na severních svazích ukrajinských Karpat. S radostí jsme se provázali s plány a vznikajícími stezkami z Ivano-Frankovské strany - toto je jeden ze zářných příkladů horské sounáležitosti a nepsané filozofie "Karpat bez hranic". Díky jednotného systému značení, vycházející, resp. používající principu a metodiky turistického značení ve střední Evropě (KČT a PTTK), vznikl kompatibilní systém a nebylo složité se ujednotit s polskými kolegy na jednotném systému. Drobné odchylky např. v normativech značení - polská pásová značka má rozměr 10×15 cm, česká 10×10 cm - nejsou překážkou pro vznik uceleného systému značení.

Na setkání v Balogu se řešila otázka "nelogičností" ve značení, vzniklých v době tvorby značení ještě při vzájemně nekoordinovaném postupu. Jednalo se především o nesystémovém provázání (nebo spíše setkání) dvou zelených značek pod Sivuljou v místě zvaném Urva Peklo - jedna trasa "usťčorňanská" vychází z doliny Plajská a druhá "polská" přichází ze zcela opačného směru od osady Maksimec. Výsledkem konzultace, s ohledem na velký rozsah vyznačení v dolině Plajské, bude trasa v Ivano-Frankovské oblasti převedena do modré barvy (zde se plánuje značení až na příští rok). Upřesnilo se také setkání modré značky vedoucí z Usť Čorné dolinou Mokranky pod Popaďou s červenou značkou z Osmolody a osazení rozcestníků. Metodicky se řeší nelogické setkání "tří žlutých" na perevalu Legioněrov s nutností jeden z těchto krátkých - spojovacích úseků přeznačit na jinou barvu - nejpravděpodobněji dojde k přeznačení krátkého, 4,5 km úseku s 15 pásovými značkami, od odbočky v dolině Plajská na sedlo Legionářů na značku modrou (nikoli původně uvažované přeznačení úseku Talpiširka - pereval Legioněrov na zelenou značku). I takovéto problémy přináší téměř "pionýrské" budování turistických tras v místech, kde přes pět desítek let turistické značky nebyly, a připomíná možná doby turistiky v našich zemích před sty lety. Nemluvě o tom, že s plány vzniká i nutnost čistění a prořezávání tras - což je úkol na další dobrovolné "tábory"… Kolegy z Ukrajiny a Polska při návštěvě Čierném Balogu zaujala exkurze do lesnické skanzenu ve Vydrovské dolině jako jedna z forem propagace Karpat a samozřejmě funkční lesní železnice.

Další informace o setkání "značkařů" najdete na partnerských stránkách www.bieszczady.net.pl.

Poděkování patří Aleši Bílkovi za pozvání účastníků na Mikulášskou jízdu po Čiernohronské železničce a Denisu Dobrovi z Iršavy za zorganizování cesty ukrajinských kolegů.

Více se problematice značení v ukrajinských Karpatech, jednotlivým iniciativám (Karpatské stezky, Lvovská iniciativa, aktivity Forza a "náš" usťčorňanský projekt) a historii značení v této oblasti bude věnovat obsáhlý materiál v Trekingu č.6/2007.