Jižní Karpaty (Carpatii Meridionali), základní informace a členění

Jižní Karpaty jsou často nazývány Transylvánské Alpy. To však platí jen pro centrální část Jižních Karpat s nejvyššími pohořími, neboť okrajová pohoří mají spíše charakter hornatiny s oblými zalesněnými hřebeny. V Rumunsku jsou Jižní Karpaty nazývány Carpatii Meridionali. Pojetí Jižních Karpat v Rumunsku je však trochu jiné, než v pojetí české, slovenské či polské kartografie. Rumuni dělí Jižní Karpaty našeho pojetí na Jižní Karpaty (Carpatii Meridionali) a Západní Karpaty (Carpatii Occidentali) či Carpatii de Apus. V pojetí naší kartografie však Carpatii de Apus nemají se Západními Karpatami nic společného. Jedná se jen o Rumunské Západní Karpaty, které jsou však součástí Jižních Karpat. Jedná se o skupinu Bihoru se známými a českými turisty hojně navštěvovanými Apusenami.

Nejvyšším vrcholem Jižních Karpat je Moldoveanul (2 544 m) v pohoří Fagaraš. Moldoveanul je 16. nejvyšším vrcholem celých Karpat, po 15 vrcholech ležících ve Vysokých Tatrách, podcelku Východních Tater. Z toho logicky plyne, že Fagaraš je druhým nejvyšším pohořím celých Karpat. Jižní Karpaty na severovýchodě sousedí s Východními Karpatami. Hranice mezi nimi prochází přibližně sedlem Predeal na spojnici průmyslového města Brašov a údolím řeky Prahova.

Pro Jižní Karpaty je charakteristická příkrovová stavba. Zcela tady chybí flyšové pásmo, tolik typické zejména pro Východní Karpaty, ale částečně také pro Karpaty Západní. Rovněž tady nenalezneme vulkanická pohoří, která jsou typická zejména pro vnitřní část Západních Karpat. Nejvyššími pohořími Jižních Karpat jsou již zmíněný Fagaraš, dále Retezat, Piatra Craiului, Bucegi, Iezer Papuša, Paring, Capatini, Tarcu, Godeanu aj.

Do masívu Karpat se ve střední části lačně zakusuje Panonská pánev budovaná převážně mořskými sedimenty dosahujícími mocnosti 2 - 3 km. Panonská pánev je postupně zanášena říčními naplaveninami a sprašemi. Má sice charakter nížiny, ostrůvkovitě však tady vystupují vrchoviny a pahorkatiny. Další významnou pánví je vnitrokarpatská Transylvánská plošina sevřená hřebeny Východních a Jižních Karpat. Ta je někdy také nazývána Transylvánská vysočina. Je budována převážně pískovci a jílovci, místy vystupují na povrch druhohorní sedimenty (vápence a dolomity). Průměrná výška Transylvánské plošiny (vysočiny) se pohybuje v rozmezí 500 až 600 m.

Srbské Karpaty

Srbské Karpaty si zaslouží samostatný odstavec. Srbské Karpaty se rozkládají jižně od toku Dunaje na území dnešní Jugoslávie. Ohraničeny jsou pohořími Suva planina, Stará Planina a Svrljiške planine, která jsou součástí Balkánského systému. K němu řadí Srbské Karpaty i většina autorů, jen někteří považují Srbské Karpaty za součást Karpat. Ponecháme tak řazení Srbských Karpat dalšímu vývoji a uvidíme … V samotné Jugoslávii (Srbsku) jsou "naše" Srbské Karpaty nazývány Východosrbské rudohoří. Srbské Karpaty (Východosrbské rudohoří) dosahují výšek přes 1 000 m, nejvyšší jejich částí je Rtanj planina s nejvyšším vrcholem Rtanj (1 560 m). Dalšími částmi jsou Krš (1 156 m), Delijovan (1 138 m), Beljanica (1 336 m), Kučaj, Ozren a Devica.