Západní Karpaty, základní informace

Západní Karpaty jsou jedním ze tří základních podcelků Karpat, které jsou subsystémem nadřazeného Alpsko - himalájského systému. Západní Karpaty jsou tak jen jednou z provincií subsystému Karpaty. Dalšími dvěmi provinciemi jsou Východní Karpaty a Jižní Karpaty.

Západní Karpaty se dále dělí na tři subprovincie - Vněkarpatské sníženiny, Vnější Západní Karpaty a Vnitřní Západní Karpaty. Ty se pak dělí na řadu oblastí a ty opět na řadu celků - pohoří. Členění Západních Karpat je tedy poměrně komplikované.

Západní Karpaty zasahují na území celkem pěti zemí. Jsou to Rakousko, Česká republika, Polsko, Slovensko a Maďarsko. Táhnou se od Rakouska po Kurovské sedlo (683 m) na slovensko - polském pomezí na východním okraji Ľubovnianské vrchoviny, kde přecházejí v Karpaty Východní. Někteří autoři však kladou hranici mezi těmito subprovinciemi dále na východ do Lupkovského průsmyku. Délka pásma Západních Karpat dosahuje asi 500 km, maximální šířka pak asi 200 km. Na západě hraničí Západní Karpaty s Hercynským systémem představovaným Českým masívem či správněji Českou vysočinou. Nejvyšším vrcholem Západních Karpat je Gerlachovský štít (2 655 m), který je zároveň nejvyšším vrcholem celých Karpat či Vnitřních Západních Karpat. Nejvyšším vrcholem Vnějších Západních Karpat je Babia hora.

Pro Vnitřní Západní Karpaty jsou typická jádrová pohoří. Patří k nim například Tatry, Nízké Tatry, Malá Fatra či Velká Fatra, ale také Považský Inovec, Tribeč, Malé Karpaty a řada dalších. Tato pohoří jsou budována žulami, vápenci a dolomity, slínovci či pískovci. Vnější Západní Karpaty jsou představovány pohořími Moravských Karpat či Beskyd a jsou obvykle budovány střídajícími se vrstvami mořských usazenin pískovců a jílovců, objevují se ale také slepence. Jde o tzv. flyšové pásmo Karpat, které je také někdy nazýváno jako flyšové Karpaty. Nejvyšším vrcholem flyšového pásma Karpat je Hoverla (2 061 m) na Černohorské polonině v ukrajinských Karpatech, které jsou však již součástí Východních Karpat. Na pomezí Vnějších Západních Karpat a Vnitřních Západních Karpat nalezneme ještě úzký, maximálně 14 km široký pás odolných vápenců a dolomitů, který se nazývá bradlové pásmo Karpat. Jeho typickými představiteli jsou například Vršatecká bradla v Bílých Karpatech či Pieniny.

K Západním Karpatům bývají často chybně připojovány i Rumunské Západní Karpaty s pohořími skupiny Bihor - Apuseni, které jsou však součástí Jižních Karpat. Toto nesprávné dělení bývá používáno jen v Rumunsku a od členění užívaného v ČR, na Slovensku a v Polsku se poněkud liší. Rumunské členění není tolik propracované jako u nás a nesprávnými překlady či chybnými interpretacemi se tato nepřesnost dostala i do naší literatury. Nejvíce těchto chyb se pak nachází na internetu, kde se pilně opisuje a neredigují se texty a jejich věcná správnost. K Rumunským Západním Karpatům se vrátím v samostatném článku, který bude pojednávat o Jižních Karpatech.

Karpaty vznikaly během alpínských vrásnění (alpínský orogenním cyklus) vyvrásněním rozsáhlých komplexů obvykle usazených hornin. Vrásnění se opakovala. Hlavní horotvroné pochody spadají do období mladších druhohor a třetihor. Původní deska byla značně rozlámána a zprohýbána a její plocha byla snížena na pouhou osminu. Západní Karpaty získaly poměrně nepravidelnou podobu. Obloukovitě se stáčejí a do jejich nitra je vražen poměrně hluboký klín v podobě panonské pánve (na území Slovenska a Maďarska).

Členění Vnějších Západních Karpat

• Jihomoravské Karpaty (v Rakousku jako Österreichisch - Südmährische Karpaten)
• Středomoravské Karpaty
• Slovensko - moravské Karpaty
• Západobeskydské podhůří
• Západní Beskydy
• Střední Beskydy
• Východní Beskydy
• Podholně - magurskou oblast
• polské Beskidy Zachodnie, přičemž termínem "Beskidy Zachodnie" je v Polsku označován celý úsek pohoří od Západních po Východní Beskydy

Členění Vnitřních Západních Karpat

• Tatransko - fatranská oblast
• Slovenské středohoří
• Slovenské rudohoří
• Matransko - slanská oblast

Další související články: