Piatra Craiului

Pohoří Piatra Craiului je vápencové pohoří ležící na východním konci Jižních Karpat. Jeho rozloha není příliš velká, přibližně 130 km². Jeho hřeben je dlouhý 16 km a táhne se srpovitě severojižním směrem. Turisticky je hodnotná pouze jeho severní část zhruba v délce 9 km. Piatra Craiului na severozápadě sousedí s největším rumunským pohořím Făgăraş, na západě s pohořím Iezer – Păpuşa a na východě s pohořím Bucegi. Jeho nejvyšším bodem je vrchol La Om (2 238 m) nacházející se uprostřed souvislého hřebene.

V překladu znamená Piatra Craiului "královský kámen". Tento název vystihuje dominantu tohoto vápencového pohoří v okolní krajině. Z celého jeho hřebene se nám otevírají nádherné výhledy na okolní pohoří, zejména Făgăraş a Bucegi. Hřeben nemá výraznější výškové rozdíly a jeho průměrná nadmořská výška je okolo 2 000 m. Severozápadní stěny se místy vypínají až do 800 metrové výše nad okolní krajinou. Tyto velkolepé vápencové stěny jsou využívány k horolezecké činnosti. Oproti tomu jihovýchodní strana pohoří má mírnější sklon a jeho svahy slouží k pastvě dobytka, povětšinou ovcí a krav. Zajímavé je, že vápencové vrstvy jsou povětšinou ve vertikální poloze, což vytváří v celém pohoří množství rozmanitých soutěsek, rozsoch, komínů a žlebů. V pohoří se nalézá několik jeskyní. Nejzajímavější z nich jsou Peştera Dîmbovicioara, která je turisticky přístupná a Peştera Urşilor v niž se našly pozůstatky jeskynního medvěda. V jihovýchodních dolinách se nalézá několik velkých soutěsek. Zejména Cheile Dîmbovicioarei a Cheile Brusturetului. Obě mají okolo 7 km a okolní skalní stěny vyrůstají až do 100 metrové výše. Nacházejí se nedaleko města Podu Dîmboviţei. 3 kilometry jižně od města Zărneşti. Piatra Craiului je na vodní toky chudé pohoří. Z jihozápadu je ohraničeno malou říčkou Dîmboviţa a ze severu potokem Bîrsa Groşetului. V celém pohoří je dále několik potoků, které ale po většinu roku jsou vyschlé.

Piatra Craiului je chráněnou oblastí s výskytem vzácných druhů, jak z rostlinné tak živočišné říše. Z rostlinné jsou to zejména vápenomilné endemity. V severní části pohoří byla ke konci 90. let zřízena rezervace vlků. V okolních lesích se také běžně vyskytuje medvěd hnědý.