Východní Karpaty, základní informace a členění

Východní Karpaty jsou jednou z provincií subsystému Karpaty, které jsou součástí vyššího Alpsko - himalájského systému. Východní Karpaty spolu s provinciemi Západní Karpaty a Jižní Karpaty vytvářejí jeden z nejrozsáhlejších horských celků v Evropě.

Východní Karpaty zasahují na území čtyř Evropských zemí. Jsou to Slovensko, Polsko, Ukrajina a Rumunsko. Na západě hraničí Východní Karpaty se Západními Karpatami. Hranice mezi nimi prochází Kurovským sedlem (683 m) polsky zvaného Przelecz Tylicka. Sedlo se nachází na východním okraji pohoří Ľubovnianska vrchovina zhruba na spojnici měst Bardejov a Tylicz. Někteří autoři však kladou hranici dále na východ do Lupkovského průsmyku (635 m) v Laborecké vrchovině na hranicích Slovenska a Polska mezi obcemi Palota a Lupków. No a aby byla situace ještě nejasnější, někteří autoři kladou hranici naopak ještě východněji od Lupkovského průsmyku do sedla Beskid (785 m) v hřebeni Beskid na ukrajinsko - polské hranici … Situace na východním okraji Východních Karpat je naštěstí poněkud přehlednější. Tady se autoři vzácně shodují na tom, že hranice mezi Východními a Jižními Karpatami probíhá rumunským průsmykem Predeal (1 033 m) na spojnici města Brašov na severu a údolím řeky Prahova na jihu.

Členění Východních Karpat je poněkud jednodušší než členění Západních Karpat. To ovšem v našich zemích. Na Ukrajině bývají za Východní Karpaty často považovány jen ukrajinské Karpaty, v Rumunsku bychom se dočkali rovněž odlišného pojetí, což je dáno nejen jinými kritérii členění. Rumunští kartografové naopak považují za Východní Karpaty jen tu část Východních Karpat, která leží na jejich území.

Východní Karpaty se člení na:

• Vnější Východní Karpaty
• Vnitřní Východní Karpaty

Vnější Východní Karpaty jsou tvořeny obvykle flyšovými horninami, proto bývají také nezýváme flyšovými Karpatami. Pás karpatského flyše se táhne až k západnímu okraji Západních Karpat, v nichž je nejvyšším vrcholem tohoto pásma Babia hora (1 725 m) v Oravských Beskydech. Ve Východních Karpatech je nejvyšším vrcholem tohoto flyšového pásma ukrajinská Hoverla (2 061 m) v Černohorské polonině. Hoverla je tak vůbec nejvyšším vrcholem karpatského flyšového pásma a Vnějších Východních Karpat. Z dalších významných pohoří Vnějších Východních Karpat musím jmenovat Bukovské vrchy, Bieszczady či právě zmíněnou Černohorskou poloninu. Nejvyšší vrchol Vnitřních Východních Karpat musíme hledat v rumunském pohoří Rodna. Hádáte správně, nejvyšším vrcholem je Pietrosul (2 303 m), jenž je zároveň nejvyšším vrcholem celých Východních Karpat. Vnitřní Východní Karpaty jsou budovány starými přeměněnými horninami jako jsou žuly, ale i vápence, slínovce a pískovce. Z jejich nejvýznamnějších pohoří si uveďme pohoří Rodna, Calimani, či Harghita. Flyšová pohoří jsou naopak budována střídajícími se vrstvami obvykle mořských sedimentů jako jsou jílovce, pískovce či slepence.