Na Ukrajině opět svitla naděje
19.9.2016 | Aleš Kučera, foto autor, Karolina Kiwior a Tomáš Novák
Již podruhé za sebou se v létě vydali čeští záchranáři HS ČR, o.p.s., ze
služebny Pec pod Sněžkou v Krkonoších na Ukrajinu, do Zakarpatské oblasti obnovovat
značení, které v letech 2007 až 2009 vybudovali dobrovolníci Karpatského turistického
spolku v pohoří Svidovec, Gorgany a Krásna. Vedle této dobrovolnické aktivity se podílejí
čeští záchranáři Horské služby ČR od roku 2009 na budování systému lavinové prevence
v ukrajinských Karpatech.
Spolu s Milanem Lizuchem ze Strediska lavinové prevencie a záchranáři polského GOPRu,
skupiny Bieszczady, jezdí v zimě školit ukrajinské záchranáře a početné skupiny freeriderů,
kteří mají o informace ohledně záchrany
v lavinách velký zájem. První školení
a ukázky záchranných akcí v lavině představili na Ukrajině právě kolegové HS ČR ze
Špindlerova Mlýna v dubnu 2009 a v lednu 2012 školili
záchranáře na prvním kurzu v lyžařském areálu Dragobrat.
Bohužel díky nezájmu ukrajinské strany v uplynulých dvou letech o turistické značení,
jehož síť v ukrajinských Karpatech dosahuje tisíc kilometrů a vznikla z iniciativy českých
a polských dobrovolníků ve spolupráci s místní horskou službou, začíná zanikat a značení
tak přestává plnit svoji funkci. Především politický chaos na Ukrajině po "Majdanu",
chaotické výměny odborníků a náčelníků v čele horské služby, nepromyšlené reorganizace
a rozbujelá korupce zastavily rozběhnuté formy spolupráce s kolegy z Čech a Polska.
Tak jako vloni, byli iniciátorem týdne obnovy značení - tentokrát v pohoří Gorgany
a na polonině Krásna - čeští dobrovolníci kolem Tondy Hrdiny, kamarádů tragicky zesnulého
Čecha v lavině v březnu 2015. Desítka milovníků ukrajinských hor a krkonošští záchranáři
HS ČR, GOPR Bieszczady a spolupracovníci portálu SNOW se vydali na přechod hor s plechovkami
barev a nářadím na obnovu rozcestníků.
Z Usť Čorné se skupina desíti mladých Čechů vydala údolím Mokranky k vrcholu Popaďa
(1 740 m) v odlehlém a náročném pohoří Gorgany. Za tři dny obnovili 25 km modré turistické
značky od Německé Mokré na Popaďu, přeznačili několik úseků zasažených polomy a těžbou dřeva.
Menší skupinky obnovovaly nástupní žlutou značku na poloninu Krásná (cca 4 km) a rozcestníky.
S Vasylem Hutyrjakem, se kterým spolupracujeme na vydávání turistických map 1:50 tis.
(všechny mapy jsou k dostání v prodejně map a průvodců KIWI v Praze), jsme monitorovali
a aktualizovali terén po rozsáhlé těžbě dřeva, která zcela nenávratně mění ráz ukrajinských
Karpat. Nekontrolovatelná a bezohledná těžba dřeva v Karpatech začíná mít rozsah
celoevropského ekologického problému www.svetkolemnas.info.
Příslibem staronové spolupráce je po dvou letech nejistoty a chaosu na Ukrajině, ve
vedení horské služby, je návrat staronového náčelníka Zakarpatské horské služby (po
reorganizaci před dvěma lety přeřazené nepochopitelně pod požárníky a následně spolu
s dalšími kolegy vyhozenými). Na jednání v Užhorodě se zástupci HS ČR Krkonoše a vedení
HS Zakarpatí shodli na navázání spolupráce a na snaze rozšířit lavinová školení v rámci
malého grantu Mezinárodního Visegrádského fondu i o záchranáře.
HS ČR bude nadále odborně podporovat ukrajinské záchranáře, aby se přiblížili metodice
práce běžné v Evropě. Na služebně horské služby v Usť Čorné, která má na starost neprostupné
území o rozloze okolo 40 × 40 km čeští kolegové zkontrolovali repasovaný skútr Buran 640 A,
darovaný z Krkonoš.
Bohužel spolupráce s ukrajinskými kolegy, kteří mají o poznatky velký zájem, narážela
poslední roky na absolutní nezájem a korupci ve vedení záchranných složek. Udržení kontinuity
tak vyžaduje velkou trpělivost a nadšení na straně českých a polských dobrovolných záchranářů.
K udržení smysluplného projektu
lavinové prevence na Ukrajině přispívá i podpora MZV, zastupitelských úřadů na Ukrajině
a malé granty Mezinárodního Visegradského fondu, zaměřené na lavinovou prevenci.
Na závěr pár postřehů k cestě na Ukrajinu - ukrajinská část hraničního přechodu Vyšné
Nemecké - Užhorod prochází rekonstrukcí a snížila se tak propustnost přechodu. Hlavní
cesty na Ukrajině - silnice 1.třídy - jsou v dobrém stavu, naopak katastrofální je místní
silnice Dubové - Krásna - Usť Čorna, na úsek 20 km je potřeba hodina kličkování mezi
nepopsatelnými dírami.
Potěšující je návrat českých turistů zpět do ukrajinských Karpat, které jsme po dobu
našich prací potkávali, protože především turisté mohou pomoci místním obyvatelům a samosprávám
v tlaku na opravu infrastruktury v horských regionech.
Bohužel kaňkou při našich návštěvách v posledních letech je doslova "obludná" těžba
dřeva nebývalého rozsahu, za posledních 10 let podle našich odhadů zmizelo 25 % až 30
% lesů v údolích a na hřebenech okolo Usť Čorné. Jak říkají místní, vše je řízeno z Kyjeva
a dřevo putuje většinou do Rakouska, část prostředků jde na zalepení děr ve státním
rozpočtu (a zbytek do kapes vyvolených). Rozsáhla těžba má za následek lokální povodně po
přívalových deštích a viditelný nedostatek vody v pramenech.
Již při našich prvních cestách na Ukrajinu v 90. letech jsme pátrali po silnici spojující
tehdejší Komsomolsk (dnes Německá Mokrá) a Koločavu. Jak jsme se dozvěděli, cesta byla pouze
namalována na sovětských mapách a později ji převzaly i některá vydavatelství. Jaké bylo naše
překvapení! Silnice vyprojektována v 80. letech se tento měsíc dokončuje.
Už v době naší návštěvy se dala přes sedlo Prislop projet terenním autem, až na jeden
- pro ukrajinské stavbaře určitě řešitelný - sesuv tělesa je cesta vedena velkoryse, na
náspech, s odvodňovacími strouhami a mostky. Na začátku stoupání i s retardérem zamezujícím
vjezdu těžkých souprav se dřevem (bohužel žlutým sloupkům však před ruskou technikou nedáváme
moc velkou šanci). Takže možná již na podzim se bude moci projet mezi Koločavou a Usť Čornou
autem (nikoliv gruzovikem) po nové silnici.
Za materiální a finanční podporu obnovy značení účastníci děkuji firmě Spojstav
a ApolloArt, které stály při vzniku a budování značení na Ukrajině.
Další články:
|