Zimní kurzy lavinové prevence na Dragobratě: Ukrajina v dírách a mlze
Z Pece na Dragobrat za 24 hodin - tak by se dala nazvat cesta záchranářů Horské
služby ČR z Krkonoš, z Pece pod Sněžkou na školení ukrajinských záchranářů, horských
vůdců a freeriderů ve skiareálu v Zakarpatské oblasti Ukrajiny v rámci projektu lavinové
prevence v ukrajinských Karpatech za podpory Mezinárodního Visegradského Fondu.
Cestu z Prahy do Jasini dnes, ve 21. století, lze zvládnout ne rychleji jak za 20 hodin.
Za první republiky vyjížděl na tuto trasu nejdelší spoj ČSD - přímý rychlík Praha - Jasiňa
a trasu 1 053 km urazil za 18,5 hodiny. My jsme vyrazili z Prahy a Pardubic nočním spojem
Českých drah EN 443 Bohemia, abychom využili pohodlí moderních lůžkových vozů a přes noc
jsme se dobře vyspali.
Po 9,5 hodinách jsme v Košicích a máme za sebou 800 km cesty. Dalších 350 kilometrů
však jedeme 10 hodin autem našeho kolegy, do kterého jsme v Košicích přeložili lyže
a záchranářský materiál. Přechod přes hranice Vyšné Nemecké - Užhorod je pomalý, ale
plynulý - i tak zabere asi hodinu. Pak již míříme přes Chust směrem na Rachov a Jasiňu.
Posledních sto kilometrů od Teresvy podle rumunské hranice je jak počítačová hra,
jak nazval řízení našeho auta řidič, když koncentrovaně hledá nejlepší průjezd mezi
stovkami děr… Tuto poslední část za tmy jedeme přes tři hodiny. Z parkoviště u ústí
potoka Svidovec do Č. Tisy nás čeká poslední cesta vhodná již pouze pro ruská vozidla.
Materiál překládáme do sovětského vojenského náklaďáku ("gruzoviku") GAZ 66 a stoupáme
700 výškových metrů, po každém roku horší cestě, do lyžařského areálu Dragobrat v nadmořské
výšce 1 350 m. Poslední kilometry jsou kvůli hlubokým zledovatělým kolejím na hranici
sjízdnosti i pro ruské vojenské sanitky UAZ, zde nazývané jako "tabletky" či "buchanky",
které slouží jako svérázné "skibusy". Jsou jediným dopravním prostředkem pro hosty
tohoto skiareálu v pohoří Svidovec.
Lyžařský areál Dragobrat (v nadmořské výšce 1 350 m až 1 700 m) nabízí už přes 2,5
tisíce ubytovacích míst ve více než 70 hotelích. Na divoko postavených bez stavebního
povolení a bez jakéhokoli řešení svozu komunálního odpadu a kanalizace. Místní sami
hovoří o ekologickém problému, který nemá v současném stavu řešení. Nemluvě o katastrofální
přístupové cestě vhodné pouze pro ruská terénní vojenská auta.
Okolí areálu však nabízí skvělé možnosti pro free ride v mnoha dobře dostupných kotlích
na východních svazích hlavního hřebene Svidovce (především na úbočích vrcholů Žandarm
(1 763 m) a Bliznica 1 881 m). Na vrcholy Stoh (1 704 m) a do sedla Peremyčka (1 554 m)
vedou dvě dvousedačkové lanovky délky přes 1,5 km, sjezdovky jsou každý večer kvalitně
upravovány a poloha areálu nabízí dobrou sněhovou jistotu - zpravidla se lyžuje do konce
dubna.
Díky poloze lanovek se lyžaři i za špatného počasí snadno dostanou na hlavní karpatský
hřeben a za snížené viditelnosti jsou vrcholové stanice lanovek místem bloudění lyžařů
(za naši návštěvu ukrajinští záchranáři každý den vyrazili do mlhy hledat zbloudilého
nešťastníka). Pokud zbloudilý lyžař sjede na odvrácenou stranu hřebene, čeká ho 45 km
dlouhé neobydlené údolí bez jakékoli cesty.
Od našich kurzů v roce 2012 však provozovatelé vleků, záchranáři a instruktoři našli
společnou řeč a hřebenová cesta, spojující horní stanice lanovek je značena zimním tyčovým
značením, exponovaný úsek je označen provazem a hrana svahu je osazena lavinovými informačními
tabulemi. Více o skiareálu Dragobrat.
Cílem projektu Mezinárodního Visegradského Fondu, za odborné spolupráce Horské služby
ČR a Strediska lavinovej prevencie v L. Hrádku, je monitoring lavinové situace v ukrajinských
Karpatech na základě terénního monitoringu a dat ze sněholavinových stanic na Ukrajině,
v pohoří Boržava na vrcholu Plaj
(1 350 m) a v pohoří Černohora na
stanici Požeževska ve výšce 1 450 m, a kurzy lavinové prevence pro ukrajinské záchranáře,
především však pro nevládní lyžařské komunity a dobrovolné záchranáře. Od prosince 2016
opět díky podpoře malého grantu IVF vydáváme lavinový
bulletin pro ukrajinské Karpaty.
Přestože první školení pro ukrajinské kolegy HS ČR organizovala již v roce 2009
a následně 2012 (viz. linky pod textem), každoroční reorganizace záchranných složek
na Ukrajině, která zpravidla začne výměnou náčelníků, mnohdy nucenými odchody zkušených
záchranářů (aby se místa uvolnila pro zájemce blízké politickým kruhům a regionálním
zbohatlíkům, kteří ani nelyžují a v horách se vůbec nepohybují), za posledních tři roky
reorganizací však horská služba na Ukrajině nevytvořila
fungující systém práce a školení svých záchranářů.
Naopak výrazný posun v povědomí o lavinové prevenci a znalostech o lavinové záchraně
učinily freeride komunity z celé Ukrajiny a instruktoři lyžování na Dragobratě (kteří mj.
jsou i velmi aktivní při pátracích akcích jako dobrovolní záchranáři, protože jsou dobrými
lyžaři a jsou vybaveni lavinovou výbavou).
Další aktivní skupinou jsou dobrovolní záchranáři z Ivano-Frankovské oblasti, spadající
pod služebnu Verchovina, kteří založili na odlehlém místě Černohorského masivu, v místě
bývalé polské meziválečné observatoře na vrcholu Pop Ivan 2028 m, služebnu - Černohorský
vyhledávací záchranný bod. Viz.
https://www.facebook.com/chornogora.rescue112/.
Díky ukrajinsko-polskému projektu vloni začaly práce na údržbě a konzervaci ruiny
polské observatoře Pop Ivan z roku 1938. Tato mohutná stavba na hlavním karpatském hřebeni
(tehdy v blízkosti československo - polsko - rumunského trojmezí) od konce 2.světové války
chátrala. Nyní je tato opuštěná stavba v rozhlehlé a neobydlené části Karpat u rumunských
hranic jediným útočištěm, nouzovým bivakem a zázemím pro záchranáře při záchranných akcích.
Na hřebeny Černohorského masivu se vydává každý rok v zimě stále více extrémních
skialpinistů a freeriderů, přestože na vrchol Pop Ivan je nejkratší cesta z obce Šibene
- Zelene v údolí Černého Čeremoše a zimní výstup na skialpových lyžích trvá k observatoři
okolo 9 hodin neobydleným územím.
Součástí projektu na oživení této dominanty Karpat je i služebna horské služby, která
začala fungovat tuto zimu a je nepřetržitě obsazena dvěma záchranáři, kteří se střídají
v týdenních turnusech. Celkem slouží na vrcholu Pop Ivan 9 záchranářů a ti projevili
opakovaně velký zájem o školení v rámci projektu IVF. Více o historii observatoře
a projektu revitalizace http://nowahistoria.interia.pl.
Ve dnech 13. a 14. března 2017 jsme připravili na Dragobratě pro ukrajinské záchranáře
a instruktory kurzy, zaměřené na ošetření zranění a na zásady 1.pomoci, které nejsou na
Ukrajině zdaleka tak dobře u veřejnosti známy jako u nás. Další částí byl praktický
výcvik hledání zasypaných osob v lavině, s důrazem na práci s lavinovými vyhledávači,
sondováním lavinového svahu a organizaci záchranné akce.
Pro ukrajinské záchranáře byl připraven nácvik stabilizace zraněného na sjezdovce
a svoz na svozných záchranných prostředcích - na akiji (aluminiových saních) a kanadských
saních. Samostatnou kapitolou, kterou však naši záchranáři ani projekt IVF nemůžou ovlivnit,
je další fáze transportu zraněného z lyžařského areálu (nebo odkudkoliv z ukrajinských hor)
do nejbližší nemocnice k ošetření.
V ukrajinských podmínkách po svozu ze sjezdovky ukrajinskými záchranáři čeká zraněného
lyžaře téměř hodinová strastiplná cesta, nejčastěji na podlaze nákladního auta nebo terénní
sanitky UAZ, do údolí po horské cestě plné děr a výmolů. Poté následná, asi hodinová cesta
do Rachova do nemocnice, v případě vážnějšího úrazu do několik dalších hodin vzdálené nemocnice.
Velký zájem projevili ukrajinští záchranáři o přípravu transportu zraněného ve vakuové
matraci, kterou přivezli záchranáři z HS ČR Krkonoše a předvedli práci se svoznými záchrannými
prostředky. Pondělního školení se zúčastnili 3 skupiny státních ukrajinských záchranářů ze
služeben Rachov, Jasiňa (Dragobrat) a Lazeština. Přes dvacet záchranářů se svými veliteli
nacvičovali modelovou záchrannou akci v lavině při pátrání po zasypaných lyžařích a jejich
následný transport z terénu.
Úterní kurzy měly výrazně větší kladný potenciál a aktivní zájem účastníků, především
lyžařských instruktorů. Úterních kurzů se opakovaně zúčastnili záchranáři služebny Jasiňa
se svým náčelníkem J. Gašparovičem, kteří slouží na Drabobratě, a také lyžařští instruktoři
ze skiareálu.
Téměř každý den se společně zapojují do záchranné akce. K nim se přidalo 7 záchranářů
ze služebny na vrcholu Pop Ivan, v čele s náčelníkem Vasylem Ficakem, vážilo ve svém volnu
a za vlastní prostředky celodenní cestu z Verchoviny, z Ivano-Frankovské oblasti, aby na našich
kurzech procvičovali ošetřování zranění, hledání pohřešovaných v lavině a svoz zraněného na
akija saních. Tito záchranáři se zúčastnili
velmi aktivně i únorových kurzů IVF.
Velký zájem a nadšení o zkušenosti měli instruktoři z Dragobratu, kterých na úterní
kurz se dostavily dvě desítky. Simulovaná záchranná akce v lavině motivovala ukrajinské
dobrovolné záchranáře k velmi dobrým výsledkům při hledání zasypaných. Polská dobrovolná
záchranářka GOPR Bieszczady připravila pro záchranáře z černohorské služebny Pop Ivan
sněhový profil a zadávání údajů do celoevropské databáze EAWS do SnoProfiler
- www.lawis.at/profiles.
Z měření 14.3.2017 na JV svazích vrcholu Stoh je záznam sněhového profilu
zde.
Oba dny kurzů, které vedli záchranáři z HS ČR Krkonoše ze služebny Pec pod Sněžkou,
Petr Hais, Tomáš Novák a Petr Dlouhý, a kolegyně Karolina Kiwior z GOPR Bieszczady ukázaly
potřebu systematických školení pro ukrajinské státní záchranáře a potvrdily ohromný zájem
o naše kurzy ze strany dobrovolných záchranářů, horských vůdců a instruktorů (kteří jsou
současně dobrovolnými záchranáři). Každý účastník obdržel brožurku "ABC lavin" lavinového
specialisty Milana Lizucha ze Strediska lavinové prevencie v L. Hrádku, vydanou v ukrajinštině
díky malému grantu IVF. Zázemí pro naše záchranáře na Dragobratě a školící místnost poskytl
penzion U Stěpana, několik desítek metrů od vleků na Stoh.
Nekoncepčnost ukrajinské horské služby každým rokem spadající pod jiné záchranné
složky, zmítané mocenskými boji, vytváří v dobrovolných záchranářích a instruktorech
silný potenciál a základnu kvalitně vybavených (z vlastních prostředků pořízené vybavení
je mnohdy kvalitnější než u státních záchranářů) a odborně fundovaných záchranářů mimo
vládní organizace (o školení mají větší zájem než státní záchranáři).
Pros cestu zpět jsme zvolili návrat do EU přechod Solotvino - Sighetu Marmatiei do
Rumunska (přechod hranice téměř bez čekání) a pak již po "evropském" asfaltu přes Maďarsko
do Košic na vlak, opět na lůžkový spoj EuroNight Bohemia do Prahy.
Video z kurzů www.youtube.com.
Další související odkazy
|
FOTOGALERIE
