Aktuální počasí na Zakarpatí Informace o počasí, teplota a rychlost větru ve vybraných lokalitách a zimních střediscích

Horská služba, info a kontakty Kontakty na ukrajinskou horskou službu, přehled služeben a tísňová volání

Sněhové podmínky, reporty, tiskové zprávy Aktuální sněhová situace, množství sněhu a lavinové výstrahy z vybraných středisek

Aktuální sněhové podmínky v ukrajinských Karpatech a výstrahy

14.5.2019

K dnešnímu dni ukončujeme monitoring lavinové situace v Ukrajinských Karpatech a vydávání lavinových výstrah za podpory Mezinárodního Visegradského fondu. Děkujeme ukrajinským spolupracovníkům, kteří monitorovali lavinovou situaci v terénu a zpracovávali sněhové profily.

Příští sezónu již lavinové výstrahy dle 5stupňové mezinárodní škály najdete na stránce https://www.facebook.com/lavyny.official.

Přejeme příjemné léto.

Další informace a aktuální fotografie naleznete také na facebookovém profilu Laviny

Archiv výstrah a počasí

Od 26.12.2018 začínáme opět vydávat lavinové výstrahy pro ukrajinské Karpaty, díky podpoře malého grantu Mezinárodního Visegradského fondu. Aktuální lavinovou situaci v ukrajinských Karpatech, včetně fotografických příspěvků, sněhových profilů najdete na stránce fb https://www.facebook.com/lawinyUA/ a na stránkách Ukrajinského hydrometeorologického centra, která díky naší spolupráci v předchozích letech vydává textové lavinové výstrahy pro veřejnost http://gmc.uzhgorod.ua/lavina.php.

Lavinová prevence v ukrajinských Karpatech - monitoring v Zakarpatské oblasti

Uvedené informace a výstrahy jsou orientační! Pohyb ve vysokohorském terénu si vyžaduje znalost a posouzení lokální lavinové situace. Stupeň lavinového nebezpečí v jednotlivých pohořích a oblastech se může lišit!

Lavinové výstrahy Ukrajinského hydro-meteo centra a aktuální počasí.

V případě, že plánujete přechod Karpat v Zakarpatské oblasti, napište, prosím, předběžný plán cesty, počet osob a termín na e-mail: zak.resque@tn.uz.ua.

Toto hlášení vás v ničem neomezuje, naopak v případě zhoršeného počasí nebo potřeby pomoci, to ukrajinským záchranářům pomůže při práci v odlehlých a rozsáhlých pohořích.

Telefonní čísla na jednotlivé služebny HPRZ jsou uvedeny v tabulce. Ukrajinské číslo "101" na integrované záchranné složky nelze volat z mobilů zahraničních operátorů, v případě nouze volejte na číslo v mezinárodním tvaru +380 312 660 701.

Stupeň (1 - 5)	Riziko	Stabilita sněhu	Pravděpodobnost pádu laviny	Doporučení turistům	Ohrožení údolních obj.	Omezení
	nízké (malé)	Sněhová pokrývka je zpevněná a stabilní	Uvolnění laviny je možné pouze při velkém dodatečném zatížení na ojedinělých plochách ve velice strmém terénu. Možné je pouze uvolnění lokálních splazů a malých lavin.	všeobecně bezpečné podmínky na lyžování	žádné	bez
	mírné (mierné)	sněhová úpkrývka je ojediněle mírně zpevněná (na strmých svazích), jinak je dobře zpevněná	Uvolnění lavin je možné při velkém dodatečném zatížení, zejména na strmých svazích. Spontánní uvolnění velkých lavin se nepředpokládá.	při zohlednění nebezpečných extrémních svahů příznivé podmínky na túry	žádné	ne nad 40°
	značné (zvýšené)	sněhová pokrývka je na strmých svazích jen mírně až slabě zpevněná	Uvolnění laviny je možné již při malém dodatečném zatížení, především na strmých svazích. V ojedinělých případech je možné spontánní uvolnění středně velkých a velkých lavin.	túry vyžadují velkou opatrnost a znalost lavinové problematiky	ojedinělý zásah středně velkými lavinami	ne nad 35°
	Vysoké (veľké)	sněhová pokrývka je na většině strmých svahů jen slabě zpevněná	Uvolnění lavin je možné na strmých svazích již při malém dodatečném zatížení. V některých případech se předpokládají početné středně velké laviny a často i velké samovolné laviny.	možnosti túr jsou silně omezené, pohyb je možný jen po vyznačených trasách	možný zásah údolních cest velkými lavinami	ne nad 30°
	velmi vysoké (veľmi veľké)	sněhová pokrývka je všeobecně málo zpevněná a nestabilní	Očekávají se početné velké, v některých případech i velice velké laviny a spontánní laviny i v mírném terénu.	provádění túr je nemožné	velká pravděpodobnost zásahu údolních cest, objektů i horských osad velkými lavinami	ne

Informace o lavinách a lavinovém nebezpečí, prevence

www.horskasluzba.cz

Lavinová prevence v Ukrajinských Karpatech - monitoring v Zakarpatské oblasti

Ukrajinská horská služba

Nově vznikající lyžařské areály díky nově vybudovaným lanovkám až do nejvyšších partií hor velmi zpřístupnily lavinové terény. V rámci projektu jsme v zimě 2012 zmapovali lavinové katastry především v blízkosti skiareálů a v oblastech s vyšší koncentrací lyžařů, ve velké míře také návštěvníků z Čech, Polska, Slovenska a Maďarska.

Po konzultaci s ukrajinskou horskou službou jsme pozornost zaměřili na oblasti Boržavy (lyžařský areál Pilipec), Svidovce (Dragobrat) příp. další cíle zimních turistů - polonina Krasna a Pikuj a vyhodnotit potenciálně nejrizikovější lavinové katastry a informovat o nich.

Popis situace

Horská území v ukrajinských Karpatech jsou minimálně osídlena, délka přístupových údolí dosahuje okolo 30 až 50 km v těžko dostupném terénu. V Zakarpatské oblasti patří mezi nejvýznamnější horské skupiny polonina Runa (délka 20 km, max. nadm. výška Runa - 1 482 m), Boržava (délka hl. hřebene 45 km, max. nadm. výška Stij - 1 681 m), polonina Krásna (délka hřebene 35 km, max. nadm. výška Sihljanskij - 1 563 m), pohoří Gorgany (členitý hřeben v délce cca 130 km, max. nadm. výška Syvulja 1 836 m), polonina Svidovec (50 km, max. nadm. výška Bliznica - 1 883 m), pásmo Černohory (40 km) skupina vrcholů nad 2 000 m s nejvyšším vrcholem Ukrajiny Hoverla (2 061 m). Především pohoří Boržava a Svidovec jsou vyhledávané pro skialpové túry a freeride. Nejvyšší partie jsou dostupné lanovkami a ušetří tak dlouhé nástupy.

Laviny na monitorovaném území

Na území Zakarpatské oblasti se v ukrajinských Karpatech nachází více než tisíc významných lavinových katastrů, lavinově nejaktivnější je pohoří Boržava, polonina Krásna, Gorgany, Svidovec a Černohora - přičemž díky nově budovaným skiareálům jsou návštěvníci nejvíce ohrožení v pohoří Boržava (za 6 let spadlo 50 lavin, největší lavina 75 000 m³), Svidovec (za 4 roky 140 lavin) a Černohora (za 6 roků 80 lavin, největší 32 000 m³).

Visegrad Fund Projekt je financován z malého grantu Mezinárodního Visegrádského fondu.

Lavinová sezona 2016/2017

Na základě našeho monitoringu sněhu a meteorologické situace jsme lavinové výstrahy začali vydávat 19.11.2016. V rámci malého grantu IVF jsme od 19.11.2016 do 7.5.2017 vydávali lavinové výstrahy formou lavinového bulletinu po dobu 163 dní (7 dní v listopadu bylo bez souvislé sněhové pokrývky).

V průběhu zimní sezóny 2016/2017 panoval v pohoří Čornohora 1.úroveň (z 5dílné mezinárodní stupnice) lavinového nebezpečí po dobu 7 dní (v zimě 2016 celkem 57 dní), 2. stupeň lavinového nebezpečí po 116 dni (90 dní), 3. stupeň - značné (zvýšené) lavinové nebezpečí bylo po 37 dní (19 dní) a koncem dubna nové přívaly sněhu po 3 dny zvýšily stupeň lavinového nebezpečí na 4. stupni (v zimě 2016 bez vysokého lavinového nebezpečí).

Díky podpoře malého grantu IVF, zaměřeného na lavinovou prevenci na Ukrajině, jsme na monitoringu lavinové situace, vydávání lavinových výstrah spolupracovali prostřednictvím sociálních sítí s nevládními skupinami na Ukrajině - především freeridery, dobrovolnými záchranáři a lyžařskými instruktory Dragobrat. Více zde.

Zimní sezona 2015/2016

Lavinové výstrahy jsme začali vydávat 25.11.2015, kdy v pohoří Svidovec a Černohora napadlo za 48 hodin až 20 cm sněhu. V rámci malého grantu IVF jsme od 25.11.2015 do 8.5.2016 vydávali lavinové výstrahy formou lavinového bulletinupo dobu 166 dní. Lavinové výstrahy byly zveřejňovány na internetových stránkách zaměřených na lyžařské komunity a odbornou veřejnost na Ukrajině, Polsku, Slovensku a České republice.

V průběhu zimní sezóny 2015/2016 panoval v ukrajinském pohoří Černohora, s nejvyšším vrcholem Hoverla (2 061 m), 1. stupeň (z 5dílné mezinárodní stupnice) lavinového nebezpečí po dobu 57 dní, 2. stupeň lavinového nebezpečí po 90 dní a 3. stupeň - značné (zvýšené) lavinové nebezpečí bylo po 19 dní.

V porovnání se zimní sezónou 2015/2016 přinesla předchozí zima 2014/2015 více dnů se značným lavinovým nebezpečím - s 3. stupněm lavinového nebezpečí (50 dní) a 2 dny panoval 4. stupeň lavinového nebezpečí, kdy ohrožení je vysoké (velké). Více informací naleznete na další stránce.

Zimní sezóna 2014/2015

Za zimní sezónu jsme vydali celkem 30 lavinových výstrah, od března 2015 jsme monitoring mohli díky získanému grantu rozšířit i terénní sledování. Počátkem dubna intenzivní sněžení přineslo velké lavinové nebezpečí, na 4. stupni z 5dílné mezinárodní stupnici na pohoří Černá hora a Boržava.

Bohužel březen 2015 přinesl i nejtragičtější den této zimní sezóny, kdy se 2.3.2015 při přechodu pohoří Svidovec, nejvyšších partií v okolí vrcholu Bliznica (1 881 m) za velmi nepříznivého počasí (35 cm nového sněhu, vítr 60 km/h, v nárazech až 80 km/h, viditelnost 5 m) ztratila skupina šesti českých turistů. Jeden z účastníků strhl lavinu, svým zraněním na místě podlehl, druhému se podařilo se štěstím zachránit a zbylá pětice přečkala noc na hřebeni. Více o průběhu záchranné akce a lavinových výstrahách.

Vyhodnocení sezóny 2014/2015 je ZDE.

Zimní sezóna 2013/2014

Zima 2013/2014 byla výrazně podprůměrná, kromě nejvyšších partií ukrajinských Karpat - na Černohorském masívu se na zbylých horských skupinách nacházelo od ledna do března okolo 20 až 40 cm sněhu. 3. stupeň lavinového nebezpečí byl vyhlášen pouze pro oblast Černohory 4. a 12.února a 18.března 2014.

V porovnání s předchozí sezónou, na polonině Boržava nebyla tuto zimu monitorována lavina žádná (v sezoně 2012/2013 lavin 21), přičemž loňská zima byla díky množství sněhu jednou z nejtragičtějších na Ukrajině.

Více o projektu pro zimní sezonu 2013/2014.

Zimní sezóna 2012/2013

Sezóna 2012/2013 přinesla v ukrajinských Karpatech dvě tragické události, kdy v lavinách na polonině Boržava zahynuli 2 skialpinisté a 1 snowboradista.

Zakarpatská horská služba zaznamenala v zimě 2012/2013 nárůst záchranných akcí o 20 %, celkem bylo hlášeno 164 akcí.

Největší lavina na Boržavě měla v zimě 2012/2013 objem 45 tis. m3, kterou strhli 12.01. dva snowboardisté (jeden zahynul), druhá největší lavina měla objem 28 tis. m³ (11.04.2013), celkem za zimu 2012/2013 pracovníci sněholavinné stanice Plaj monitorovali 21 lavin.

Zimní sezóna 2011/2012

V sezóně 2011 / 2012 jen v západní části pohoří Boržava, v oblasti působnosti meteostanice Plaj (1 330 m n.m., monitoruje 34 lavinových katastrů na území 20 km²), spadlo 26 lavin, z čehož 7 lavin bylo základových, z mokrého těžkého sněhu. První lavina spadla 18.12.2011, poslední 3.4.2012 - největší z monitorovaných lavin měla objem 63 tis. m³. Pro srovnání v předchozích letech spadlo 16 lavin (2010/2011), resp. 17 lavin (2009/2010). Více na další stránce.

Vyhodnocení zimní sezony 2011/2012 z pohledu lavin v rámci malého grantu IVF.