Horská záchranná služba na UkrajiněZakarpatská horská vyhledávací záchranná služba (Hirskij pošukovo ratuvalnyj zahin) byla založena 6. 2. 2007. Po reorganizaci v říjnu 2011 je nazvaná "Hirska pošukovo ratuvalna častyna", která je součástí "Avarijno rjatuvalneho zahinu specialnoho pryznačenia". Se zánikem SSSR a vznikem nových samostatných států zcela zanikla původní horská služba KSS (Kontrolno spasitělnaja služba) SSSR, včetně systému lavinové prevence. Dnes má Zakarpatská HPRZ 10 služeben v jednotlivých rajónech (okresech): Užhorod, Vyška, Mukačevo, Volovec, Mižhirja, Iršava, Usť Čorna, Jasiňa, Lazeščina (Hoverljanskij), Rachov (řazení od západu východu) se sídlem a centrálním dispečinkem v Užhorodě. Na teritoriu tří služeben HPRZ se nacházejí významné lyžařské areály - HPRP Vyška (lyžařský areál Krasija s 8 km tratí, 3 sedačkové lanovky / pohoří Runa), HPRP Volovec (lyžařský areál Pilipec s 4 km tras / pohoří Boržava), HPRP Jasiňa (lyžařský areál Dragobrat, 4 km tratí, nadm. výška 1 400 - 1 700 m, ubytovací kapacita 2 500 lůžek / pohoří Svidovec). Zakarpatská HPRZ má 41 profesionálních záchranářů a přes 70 dobrovolných záchranářů (v centrále sídlí čtyři řídící pracovníci a dispečer). HPRZ má k dispozici pět terénních automobilů Mitsubishi L200, díky darům českých dobrovolníků dva repasované sněžné skútry buran 640A (v HPRP Usť Čorná a HPRP Jasiňa / západní a východní část Svidovce), přípojné saně, cca 70 lavinových sond starší konstrukce, sedm zimních transportních prostředků a dva letní transportní rakouské vozíky (repasované z ČR). Vlastní transportní prostředky pro svoz raněných HPRZ nemá žádné! Pro přepravu záchranářů a transportních prostředků v zimním období slouží terénní nákladní automobily GAZ 66 a ZIL 131. V průběhu roku 2010 ZHPRZ vyjížděla na 488 záchranných akcí, z nichž 166 výjezdů bylo v zimním období (70 % tvoří zásahy na sjezdovkách, 30 % ve volném terénu), v roce 2011 zasahovala HPRZ při 101 zimních záchranných akcích.
Současná situace ukrajinské horské službyZ darů českých dobrovolníků slouží HPRZ dva sněžné skútry Buran, prvních pět lavinových vyhledávačů a dva skialpové lyže SkiTrab poskytla prodejna skialpového vybavení Namche, cca 70 lavinových sond starší konstrukce, sedm zimních transportních prostředků a dva letní transportní rakouské vozíky poskytla HS ČR Krkonoše a GOPR Karkonosze. Polští záchranáři darovali čtyři páry skialpových kompletů (lyže, boty, pásy) a šest párů skialpových bot darovalo opět Namche. Na základě českého doporučení bylo ve spolupráci časopisu SNOW a Treking vyrobeno 20 lavinových tabulí. Souběžně vznikající letní turistické rozcestníky jsou instalovány přednostně na místa, která se nacházejí v blízkosti lavinových katastrů, a jsou tak využívány jako nosiče lavinových tabulí. Na další školení odjeli specialisté z HS ČR a Alpy 4000 koncem ledna 2012. Získané zkušenosti na setkáních s českými a polskými kolegy využila ZHPRZ k postupnému vybavování záchranářů nejnutnějšími prostředky. |
Počátky spolupráce s HS ČRNa počátku spolupráce a navázání kontaktů s ukrajinskou HS byl Karpatský turistický spolek, který od roku 2007 vytváří systém turistických značených tras dle metodiky KČT. Cílem projektu je eliminace záchranných akcí ukrajinské HS v rozlehlých a neobydlených horách, turistické značení má napomoci v navigaci při zhoršeném počasí, příp. k lepší lokalizaci v případě záchranné akce v oblasti s mnohonásobně delší sestupovou trasou z hor, než je běžná ve střední Evropě (na což turisté ze střední Evropy nejsou připraveni). Z iniciativy českých dobrovolníků a značkařů se v dubnu 2009 uskutečnilo pod patronátem Adolfa Klepše první setkání lavinových preventistů z Polska - GOPR Grupa Bieszczady, Slovenska - HZS Stredisko lavinovej prevencie Jasná a především HS ČR - Krkonoše s kolegy z ukrajinské HS. Třídenní setkání na Ukrajině prezentovalo současné formy zimní záchrany a standardní vybavení, výcvik záchranářů a formy lavinové prevence. Na základě setkání se účastníci shodli na nutnosti vytvořit jednotnou metodiku ukrajinské HPRZ shodnou s kolegy ze střední Evropy. Hlavním důvodem je podobnost klimatických a horopisných poměrů v tzv. "Sudeto-Karpatské oblasti". Cílem podpory HPRZ je, aby ukrajinská horská služba byla kompatibilní se záchrannými prostředky českých (ale i polských) turistů, kteří v zimních aktivitách zaujímají v ukrajinských Karpatech čelní pozici. Vybavení českých skialpinistů svojí kvalitou převyšuje ukrajinské záchranáře a případná záchrana našich turistů je neefektivní z důvodu nedostatečné vybavenosti záchranářů na Ukrajině. V rámci prevence byly vydány vydavatelstvím Aurius podrobné mapy 1:50 tis. nejnavštěvovanějších pohoří (Svidovec, Krásna, Gorgany a Užanský park) s uvede ním služeben HS, telefonními kontakty. Telefonní čísla pro případ záchrany jsou umisťována i na všechny rozcestníky, budované českými dobrovolníky v rámci česko-polského fondu MZV. Dnes jsou partnery lavinové prevence v ukrajinských Karpatech Horská služba České republiky a polští kolegové GOPR Grupa Bieszczadzka spolu s kolegy z Alpy400, Namche, Karpatského turistického spolku a webových portálů www.treking.cz a www.snow.cz, jakož i stejnojmenné časopisy. Cílem je vybudovat na Ukrajině fungující internetový lavinový bulletin a fungující systém záchrany v horách. Odborným partnerem projektu je Horská služba ČR. Další informacehttp://www.karpaty.net/archiv/cesti-zachranari-na-svidovci.htmhttp://www.karpaty.net/archiv/lavinova-prevence-2011.htm http://www.karpaty.net/archiv/lavinova-prevence.htm http://www.karpaty.net/archiv/druhy-buran-na-zakarpati.htm |
V případě, že plánujete přechod Karpat v Zakarpatské oblasti, napište, prosím, předběžný plán cesty, počet osob a termín na e-mail: zak.resque@tn.uz.ua. Toto hlášení vás v ničem neomezuje, naopak v případě zhoršeného počasí nebo potřeby pomoci, to ukrajinským záchranářům pomůže při práci v odlehlých a rozsáhlých pohořích. Telefonní čísla na jednotlivé služebny HPRZ jsou uvedeny v tabulce. Ukrajinské číslo "101" na integrované záchranné složky nelze volat z mobilů zahraničních operátorů, v případě nouze volejte na číslo v mezinárodním tvaru +380 312 660 701. |