FOTOGALERIE
Fotogalerie
VYHLEDAT NA STRÁNKÁCH
Google
Web karpaty.net
NOVÉ ČÍSLO TREKINGU
Nové číslo Trekingu
NAŠE AKCE, REKLAMA
ANKETA NA KARPATY.NET

Bieszczady, polské poloniny

15.3.2001 | Otakar Brandos
Cestou na Malou Rawku

Polské Bieszczady (čti Bieščady) hraničí na jihu se slovenskými Bukovskými vrchy a navazujícími částmi na Ukrajině. Bieszczady leží na území vojvodství krosnienskioho a jsou zahrnovány do tzv. Východních Beskyd. Nejvyšším vrcholem celého tohoto rozlehlého pohoří je Tarnica (1 348 m). Největšími bieszczadskými poloninami jsou Polonina Bukowska, Bukowe Berdo, Polonina Caryńska, Dzial, Jeleniowaty a Polonina Wetlińska.

Pro Bieszczady, podobně jako pro Poloniny na Ukrajině, jsou typické vrcholové a hřebenové louky ve výškách od asi 1 100 metrů nad mořem. Velká část pohoří je zahrnuta do Národního parku Bieszczady (Bieszczadski Park Narodowy). Geologické podloží této části Karpat tvoří pískovce a břidlice, tedy horniny flyšového pásma. Na hřebenech a ve vrcholových partiích se často objevují kamenná moře, která jsou tady zvána rozsypance. Více jak 60% povrchu Bieszczad pokrývají lesy, zejména jedlo-bukové a bukové. Zachovaly se dokonce původní staré karpatské bučiny, na které můžeme narazit zejména v oblasti tzv. Puszcza Bieszczadzka nad řekou San, která je hlavní sběrnicí vody v tomto pohoří. Vedle těchto dřevin je ale poměrně hojně rozšířena i olše, javor a také smrk. Z největších šelem si jmenujme medvěda, kterého je tady asi 30 kusů a pak zbra, který byl do této oblasti dovezen z Bělověžského pralesa. Horní hranice lesa zasahuje do výšky 1 100 až 1 150 metrů. Nad ní jsou již jen horské louky, jejichž flóra je neobyčejně bohaté. V Bieszczadech bylo zaregistrováno více jak 900 vyšších cévnatých rostlin, z toho 30 východokarpatských endemitů. Vedle toho tady roste na 250 druhů mechů. Pokud jde o faunu, bylo tady popsáno na 250 druhů zvířat. Z toho např. 7 druhů hadů a nespočet druhů bezobratlých. V roce 1991 byly Bieszczady zahrnuty do celosvětové sítě biosférických rezervací.

Na dnešním rázu této horské oblasti se ve velké míře podílela i poslední světová válka. Během ní a zejména po ní (v letech 1944 - 1946) se velká část obyvatel (zejména ukrajinského původu) vystěhovala do Sovětského svazu. Nakonec tady zůstalo 84 zcela opuštěných vsí, takže více jak 80% území zůstalo neobýváno. V současnosti je bezesporu jednou z největších turistických atrakcí v této oblasti Bieszczadská lesní dráha. Další zajímavé informace lze nalézt na polském webu www.bieszczady.net.pl.

Oblé hřebeny Bieszczad