Česká horská služba pomáhá ukrajinským kolegům

Přestože ukrajinská horská služba - HPRZ vznikla před více než čtyřmi lety jako nástupce "Kontrolno spositělnej služby" SSSR doposud se potýká s nedostatečným vybavením pro záchranné akce. V polovině října předali zástupci Horské služby ČR a Karpatského turistického spolku funkční vzorky záchranných svozových prostředků. Akia čluny, kanadské saně a rakouské vozíky poskytla Horská služba České republiky za účelem výcviku ukrajinských záchranářů, tréninku a školení pro případ záchranných akcích.

Spolupráce navazuje na historicky první setkání záchranářů z Ukrajiny, Polska, Čech a Slovenska v dubnu 2009 na polonině Runa, kde proběhly ukázky záchranných akcí a lavinová školení pod patronátem Horské služby ČR. V říjnu 2010 byla přizvána ukrajinská HPRZ na jednání asociace Sudeto-karpatských lavinových služeb.

Tato setkání byla impulsem pro ukrajinské úředníky k vybavování ukrajinských záchranářů z prostředků MNS novým vybavením - během dvou let obdrželi 5 terénních automobilů Mitsubishi L200, 50 lavinových setů (lavinové vyhledávače Arva, sondy, lopaty). Z darů českých dobrovolníků organizovaných Karpatským turistickým spolkem obdrželi 2 repasované sněžné skútry buran 640A (v HPRP Usť Čorná a HPRP Jasiňa / západní a východní část Svidovce) a saně, cca 70 lavinových sond starší konstrukce (dar GOPR a HS Krkonoše). Z prostředků sponzorů - především časopisu Snow bylo vyrobeno z 20 lavinových tabulí.

Zakarpatská horská vyhledávací záchranná služba (Hirskij pošukovo ratuvalnyj zahin) byla založena 6.2.2007. Po reorganizaci v říjnu 2011 je nazvaná "Hirska pošukovo rjatuvalna častyna", která je součástí "Avarijno rjatuvalneho zahinu specialnoho pryznačenia." Dnes má Zakarpatská HPRZ 9 služeben v jednotlivých okresech - Užhorod, Vyška, Volovec, Mižhirja, Iršava, Usť Čorna, Jasiňa, Lazeščina (Hoverljanskij), Rachov (řazení od západu k východu) se sídlem a centrálním dispečinkem v Užhorodě. Zakarpatská HPRZ čítá 41 profesionálních záchranářů a přes 70 dobrovolných záchranářů (v centrále pracují 4 řídící pracovníci a dispečer).

Na teritoriu tří služeben HPRZ se nacházejí významné lyžařské areály - v oblasti HPRP Vyška (lyžařský areál Krasija s 8 km tratí, 3 sedačkové lanovky / pohoří Runa), HPRP Volovec (lyžařský areál Pilipec s 4 km tras / pohoří Boržava), HPRP Jasiňa (lyžařský areál Dragobrat s 4 km tratí, nadm výška 1 400 - 1 700 m, ubytovací kapacita 2 500 lůžek / pohoří Svidovec). Plocha účinnosti Zakarpatské HPRZ činí 10,2 tis. km² a nachází se zde přes 1 tisíc lavinových katastrů. Přičemž akční rádius služeben horské služby (Hirskij pošukovo rjatuvalnyj punkt - HPRP) je cca 1 200 km² (zpravidla obsluhovaných 3 až 5 záchranáři a za pomoci jednoho terénního automobilu).

Poskytnuté záchranné svozové prostředky (3 akia čluny, 6 kanadských saní a 2 rakouské vozíky) byly přiděleny na služebny Lazeština, Rachov, Jasiňa, Usť Čorná a Volovec. Vlastní transportní prostředky pro svoz raněných neměla HPRZ doposud žádné! Pro přepravu záchranářů a raněných v zimním období slouží terénní nákladní automobily GAZ 66 a ZIL 131.

Současně proběhla na služebnách v Usť Čorné, Jasini, Lazeštině a sousední Ivano-Frankovské oblasti na služebně Verchovina jednání o možné spolupráci v oblasti lavinové prevence, která nabývá na aktuálnosti se zvyšujícím se počtem turistů v zimním období. Polští kolegové z GOPR Grupa Bieszczadszka předali ukrajinským záchranářům v HPRP Usť Čorna a Jasiňa skialpové lyže a boty, které jsou nezbytné pro zimní záchranné akce. Během pobytu v Usť Čorné připravili na zimní sezonu sněžný skútr Buran, darovaný českými dobrovolníky, a udělali některá vylepšení.

Pravidelná setkávání členů Horské služby ČR a GOPR Bieszczady postupně posouvají úroveň ukrajinských záchranářů blíže k evropským standardům, přestože rozlehlost, opuštěnost (neobydlenost) ukrajinských hor je neporovnatelná s podmínkami v Čechách, na Slovensku nebo v Polsku. První setkání proběhlo v dubnu 2009, další setkání proběhlo v říjnu 2010 v polských Bieszczadech.

Vzdálenosti a dojezdové časy v případě záchranných akcí jsou mnohonásobně delší než ve střední Evropě. Základem minimalizace záchranných akcí v ukrajinských Karpatech je prevence, informovanost o lavinových terénech, předpovědi počasí a kontaktních číslech na horskou službu. Bezpodmínečnou nutností je kvalitní vybavení turistů vydávajících se v zimě do ukrajinských hor a znalost záchrany za pomoci lavinového setu.

Poděkování za pomoc při předání funkčních vzorků záchranných prostředků patří náčelníkovi Horské služby ČR Jiřímu Brožkovi, náčelníkovi HS ČR Krkonoše Adolfovi Klepšovi, generálnímu konzulovi ČR ve Lvově Davidu Pavlitovi a Lubošovi Veselému z Velvyslanectví ČR v Kyjevě.