FOTOGALERIE
Fotogalerie
VYHLEDAT NA STRÁNKÁCH
Google
Web karpaty.net
NOVÉ ČÍSLO TREKINGU
Nové číslo Trekingu
NAŠE AKCE, REKLAMA
ANKETA NA KARPATY.NET

Lesní železnice v Karpatech, Lesní železnice v Covasně

10.7.2004 | Aleš Kučera

V Rumunsku, v bývalém království lesních železnic, se z mnoha desítek drah o stovkách kilometrů tratí zachovaly pouze dvě LŽ. Vedle pravidelně provozované LŽ ve Viseu de Sus, která jako jediná v Rumunsku přepravuje dřevo, se podařilo díky finanční podpory zahraničních nadšenců a jejich práce zachránit unikátní (a jedinou dochovanou) lesní dráhu se svážnicovou pozemní lanovkou v Covasně.

V roce 1892 byl zahájen provoz místní dráhy Kovászna - Térrét, ležící v tehdejší uherské župě Háromszék (dnes Judetul Covasna v Rumunsku). Asi 6 km dlouhá dráha byla postavena s rozchodem 760 mm, jejím nejdůležitějším úkolem byla přeprava dřeva vytěženého v okolních lesích k nádraží Brassó - Bereck Helyiérdekű Vasút, později MÁV Kovászna (dnes Covasna CFR), brzy přibyla i osobní doprava jedním párem vlaků denně. Protože drahou dostupné lesy byly brzy vytěženy, rozhodli majitelé o prodloužení železnice tak, aby bylo možné těžit dřevo z pralesů poblíž hranice Rakousko - Uherské monarchie a Rumunského království. V neustále se zužujícím údolí Tündérvölgy s velkými sklony nebylo možné vybudovat klasickou železniční trať, proto bylo rozhodnuto postavit lanovku (svážnici) a další tratě nad ní.

Dodnes existující lanovka je nyní na světě jedinečná svým gravitačním pohonem, kdy tažené vozy svojí vahou vytahují nahoru vozy prázdné. Tato lanovka, stejně jako navazující tratě lesní dráhy, jsou chráněnou technickou památkou, přesto však jsou ohroženy. Síť tratí LŽ Comandau, navazující na horní stanici lanovky, dosáhla svého největšího rozmachu v 50. létech minulého století, okolo 200 km délky. Význam lesní dráhy se snižoval s postupující motorizací: v letech 1969-1975 zrušili téměř 150 km tratí, v roce 1991 snesli dalších více než 20 km. Z tratí do těžebních údolí tehdy existovala pouze trať do údolí Manicica, která byla postupně snesena v letech 1996-1998. V následujícím roce již probíhala jenom přeprava prken z pily v Comandau do Covasny. V říjnu 1999 byla pila zrušena a provoz na trati utichl.

Již v roce 1999 vznikly snahy o záchranu tohoto mimořádného dopravního prostředku před snesením. Po tříletém snažení se podařilo ustavit Společnost lanovky (Asociatiei Siclau) a prosadit se vúči okolní politické a hospodářské moci. Společnosti se po dlouhém úsilí podařilo dosáhnout prvního skutečného úspěchu, trať původní místní dráhy z Covasny až k lanovce je v celé délce sjízdná. K tomu bylo třeba m.j. znovu postavit jeden ze dvou mostů na trati, most Hankó s pilíři z tesaných kmenů. Z dalších staveb je třeba vzpomenout novou výhybnu Voinesti mezi mosty Hankó a Horgas, která má sloužit pro obracení vlaků, jezdících od hotelu Bradul k dolní stanici lanovky.

Doplněn byl i vozidlový park: přibyly tři dvounápravové dieselové lokomotivy (důlní lokomotiva Unio Satu Mare a dvě rakouské Gmeinder), jeden částečně otevřený osobní vůz a zavřený bufetový vůz z dráhy CFI Brad.

Slavnostní zahájení provozu se uskutečnilo 25.října 2003. V roce 2004 by měl být zahájen pravidelný provoz, částečně dieselovými, ale částečně i parními lokomotivami. Vlaky by měly navazovat na vlaky CFR ve stanici Covasna, navíc mají jezdit i vlaky pouze od hotelu Bradul k lanovce. V další budoucnosti společnost hodlá obnovit provoz i na horní trati do Comandau a v dlouhodobé perspektivě i na lanovce.

Další info na www.kisvasut.hu.