Mikroregion Lupków - Cisna - Wetlina; Bieszczady

Obec Lupków

Obec Lupków leží na hranicích pohoří Bieszczad a Beskidu Nizkého, pod Lupkowským sedlem (657 m n.m.), od roku 1231 známým pod názvem Uherská vrata, na významné kupecké cestě, na které byla založena podle valašského práva v roce 1526 královská obec Lupków. Ta ustála výbojné přepady především v 17. století, kdy na Lupkow zaútočil v roce 1657 Sedmihradský kníže Jiří Rákoczi a obec vyplenil a další uherské bandy. Bohužel obec Lupkow na důležité železniční trati z Humenného do Zagorze, spojující Uhry s rakouskou Haličí, byla vypálena i za 1. světové války při postupu válečné fronty, kdy na přelomu let 1914 a 1915 na hřebeni Karpat probíhaly mezi Rusy a Rakušany těžké boje. Počátkem roku 1915 tudy projížděl i literární voják Švejk se svým regimentem… Již od Humenného (kde je na nádraží jeho kamenná socha) provází turisty různé památky a cedulky na tuto Haškovu světoznámou literární postavu. V meziválečném období se obec Lupków znovu postavila na nohy, ve 20. letech vznikla poblíž tunelu lyžařská chata a obec se stala výchozím místem pro turistiku (díky vlakové dostupnosti), tehdy počet obyvatel Lupkowa, převážně Lemků, čítal přes šest stovek (v roce 1921 měla obec 672 obyvatel). Bohužel tato kdysi významná obec dopadla v poválečném období hůře než Cisna. Ze 115 domů v roce 1937 zůstala pouze výpravná nádražní budova. K oběma válečným událostem se úzce váže historie Lupkowského tunelu, který hrál v obou válkách veledůležitou strategickou roli. V místech ubytoven lesních dělníků se dnes nachází bar "Szwejkowo" a možnost přenocování - www.bieszczady.net.pl. V místech náznaků bývalého hřbitova obce s bohatou historií, který můžeme s trochou fantazie dnes pouze tušit, odbočuje vpravo ve směru cedule ke "schronisku St. Lupków" www.lupkow.pl. Zpevněná cesta pokračuje do Nowého Lupkowa - osady, která byla vybudována v 50. letech a "dosídlena" vojenskou a pohraniční jednotkou a lesními dělníky. Dnes zde kromě sídla pohraniční stráže, polorozbořeného kravína, pily, několika domů, věznice pro recidivisty (kam byly od roku 1969 původně posílání tehdejší vládě nepohodlní občané, především v době výjimečného stavu příznivci Solidarity) a mazutové kotelny není opravdu nic k vidění. Snad lze vzít za vděk strohým obchodem s "Barem pod Sosna" v domku nad železniční zastávkou a potravinami mezi bytovkami. Z Noweho Lupkówa lze popojet busem do Cisny a dále do Wetliny, nástupního místa na poloniny www.bieszczady.pl. O historii Lupkowa lze více dohledat na www.lupkow.info a na www.bieszczady.net.pl.

Osada Balnica

Ani ze sousední obce Solinka, směrem k Cisně, ze osmi desítek stavení nezůstalo nic - dnes na loukách mezi bukovými lesy pálí dřevěné uhlí novodobí milířníci…

Lupkowský tunel

Do historie tunelu se neblaze podepsaly obě světové války - v 1. světové válce došlo v roce 1915 poškození tunelů při ústupu Rakousko-Uherských vojsk, následkem politických výsledků války, na základě Trianonské smlouvy, bylo započato 4. 4. 1920 s vytrháváním druhé koleje (v úseku Michalovce – Lupków). V průběhu 2. světové války byl železniční tunel poničen hned dvakrát – v září 1939 došlo k zavalení tunelu Poláky před postupující německou armádou, ta v roce 1943 tunel obnovila při postupu na SSSR, ale hned rok na to, při ústupu před Rudou armádou, tunel v dubnu zaminovala a zavalila. Následný postup rudoarmějců vyžadoval rychlou obnovu poničených tratí a pro první transporty z východní fronty bylo použito provizorní řešení. 4. 12. 1944 bylo dokončeno vybudování přeložky přímo přes karpatský hřeben nad tunelem, tzv. "Čertovské smyčky" a úvraťové stanice Poběda. Délka přeložky byla 3,5 km a sklon dosahoval až 38 promile, ženijní vojska, ženy a zajatci vybudovali tuto provizorní trať o rozchodu 1 524 mm za 20 dní!. 3. 4. 1945 bylo dokončeno přerozchodování tratě na sovětský rozchod kolejí 1 524 mm až do Humenného, kdy po této trati projel zvláštní vlak s československou exilovou vládou s Dr. Eduardem Benešem z Moskvy do Košic. Tunel byl v průběhu roku 1945 a 1946 po odminování a odkopání závalu na polské straně zkrácen o cca 50 metrů a zcela nově vyzděn, čímž došlo i ke změně profilu na jednokolejný (profil se mění přesně v místě hranice). Slavnostní otevření tunelu proběhlo 7. 11. 1946, kdy opět po rozchodu 1 435 mm vezla slavnostní vlak parní lokomotivy 374.014.

Od roku 1952 byl tunel dlouhodobě uzavřen, především z politických a vojenských důvodů - probíhající akce Wisla v Bieszczadech, slavnostně byl otevřen pro nákladní vlaky až 13. června 1974 za účelem tranzitní přepravy uhlí a koksu z Polska do Rumunska a Bulharska. Nákladní doprava v úseku Lupków - Medzilaborce byla ukončena 8. listopadu 1988, kdy projel poslední nákladní vlak směřující do Polska po stále méně udržované trati. Impulsem pro obnovu a využívání trati přes Lupkówský tunel bylo obnovení přepravy tranzitních nákladních vlaků po trase z Polska přes Lupków - Medzilaborce - Čierna nad Tisou - ukrajinský Čop - Halmeu v Rumunsku. Práce na obnově začali již na podzim 1995, kdy byla snesena trať od tunelu po výhybnu Vydraň a již na jaře 1996 začala pokládka nových kolejových polí! Obnova úseku po státní hranici si vyžádala investici přes 100 miliónů Sk.

Slavnostní znovuotevření tunelu (v historii již čtvrté - 1874, 1946, 1974) se konalo 3. června 1996. S obnovením pravidelné osobní dopravy se počítalo již v jízdním řádu 1997/1998, kdy měly být zadeny dva páry osobních vlaků Humenné – Zagorzem s výhledem na provoz mezinárodního rychlíku. Především kvůli administrativním průtahům v podpisu mezinárodních úmluv o zřízení nového hraničního přechodu se slavnostní otevření přechodu pro osobní dopravu odkládalo a proběhlo až 27. června 1999, kdy po půl století na trať vyjel osobní vlak.