FOTOGALERIE
Fotogalerie
VYHLEDAT NA STRÁNKÁCH
Google
Web karpaty.net
NOVÉ ČÍSLO TREKINGU
Nové číslo Trekingu
NAŠE AKCE, REKLAMA
ANKETA NA KARPATY.NET

Nová horská chata v ukrajinských Karpatech

15.11.2008 | Aleš Kučera, foto Vasyl Hutyrjak a Vitalij Horielov
Útulna na polonině Plisce

Карпатські стежки, stezhky.org.ua - toto sdružení vzniklo v roce 2001 s cílem rozvoje (a obnovy) aktivní turistiky ve Východních Karpatech. Tato "Ivano - Frankovská regionální nadace" se zaměřila především na vybudování (nikoli pouze vyznačení, neboť v opuštěných Horhanech je potřeba mnohdy turistické chodníky prořezat a zprůchodnit) turistických tras. Prvními trasami byly v roce 2002 značky v okolí Toruňského průsmyku, okolí Osmolody, celkem bylo doposud vyznačeno na 90 km hlavní "východokarpatské trasy" vedoucí napříč ukrajinskými Karpaty, 202 km značených stezek místního významu a 33 km cyklistických tras.

Dobrovolníci na stavbě chaty

Díky pomocí desítek dobrovolníků začalo v roce 2002 budování turistické útulny v místech staré myslivecké chaty na polonině Plisce v nadmořské výšce 1 451 m (48.61049 N 23.93177 E) pod majestátným vrcholem Grofa 1 748 m (na nástupní zelené trase údolím Kotelec z Osmolody). Finance na stavbu získala nadace Karpatské stezky od dárců, kteří prostřednictvím internetové sbírky zaslali 10 tis. Hřiven. Veškerý materiál na stavbu byl vynesen z konce údolí Kotelec, cca 2,5 km, dobrovolnými členy nadace Karpatské stezky. "Prytulok", jak jsou horské chaty a útulny v ukrajinštině nazývány, byl slavnostně otevřen 15. listopadu 2008 především díky nezměrnému úsilí Vasyla Hutyrjaka z Karpatských stezek.

První ukrajinská horská chata pod Grofou vznikla z iniciativy "Ukrajinského vlastivědně - turistického sdružení" Plaj ze Lvova v letech 1933 - 1935 právě na polonině Plisce, v nadmořské výšce 1 450 m. Pozemek daroval turistickému spolku Plaj Úřad řecko - katolického metropolity ve Lvově, který též pomohl se získáváním prostředků na stavbu chaty. Bohužel tato skromná turistická chata o třech místnostech, jako většina ve Východních Karpatech, nepřežila následné válečné události.

Útulna na polonině Plisce

Chata je neobydlená bez hospodáře, určená k celoročnímu užívání. Její útulnost záleží jen na příchozích návštěvnících. V přízemí jsou dvě místnosti s pryčnami a stolem, vytápění je možné v kamnech, v podkroví se nachází další místnost s dřevěnými postelemi, celkem se do chaty může vejít až 40 nocležníků. Suchý záchod - "kadibudka" a pramen vody je v blízkosti chaty. Pokyny k užívání chaty a infotabule se schématy turistických tras se nachází na stěnách chaty.

Historie turismu v ukrajinských Karpatech

Počátky turistických aktivit na území Východních Karpat, na dnešní území ukrajinských Karpat v Ivano - Frankivské oblasti, přineslo na konci 19. století Polské tatranské sdružení - PTT "Polskie Towarzystwo Tatrzańskie" (obdoba našeho KČST) prostřednictvím své východokarpatské pobočky. První horský útulek pro turisty vybudovala v roce 1878 "Černohorská pobočka PTT" na polonině Gadžina v Černohoře, v roce 1879 a 1882 následovaly dvě "schroniska" na Zaroslaku, první turistická trasa v historii polského turismu byla vyznačena v roce 1880 péči Černohorské pobočky PTT na "schronisko" na Gadžině a o 4 roky později trasa na Hoverlu a na Pop Ivana.

Bouřlivý rozvoj aktivní horské turistiky přišel mezi 1. a 2. světovou válkou - na polské straně Východních Karpat  byla vyznačeno na 1 909 km turistických tras (na všech polských horách bylo v té době 2 291 km značených tras), v roce 1938 jejich délka již činila na území dnešních ukrajinských Karpat, v oblasti Ivano - Frankovské a Lvovské, úctyhodných 3 380 km. Na jižních svazích Východních Karpat, spadajících na území tehdejší československé Podkarpatské Rusi, se nacházelo v obvodě Podkarpatoruské župy KČST 1 343 km tras.

Nebývalý rozmach zažily i horské chaty a útulny - schroniska. Na polské straně Východních Karpat se v pásu východně od Vyškovského (Toruňského) průsmyku nacházelo 34 objektů pro využití turisty, na horách Podkarpatské Rusi to bylo 17 turistických chat a útulen, 61 nocleháren ve městech v sokolovnách a školách a několik horských hotelů. Bohužel většina horských turistických objektů byla dokončena těsně před válkou - na polské straně jich bylo v tom roce již 42, avšak válečná vřava vedla k jejich zániku. Do současných dnů v podstatě nepřežila žádná, "turbázy" sovětského typu vznikaly v 70. letech jako rekreační objekty pro masovou turistiku dělnické třídy a neměly nic společného s předválečnou tradicí.