FOTOGALERIE
Fotogalerie
VYHLEDAT NA STRÁNKÁCH
Google
Web karpaty.net
NOVÉ ČÍSLO TREKINGU
Nové číslo Trekingu
NAŠE AKCE, REKLAMA
ANKETA NA KARPATY.NET

Lesní železnice v Karpatech, LŽ Usť Čorná

15.6.2004 | Aleš Kučera

Po této nejkrásnější lesní dráze na bývalém území Podkarpatské Rusi nenajdete ani stopy. Z povrchu zemského loni zmizel i přes snahy českých příznivců LŽ a bývalého náčelníka LŽ Usť Čorná i historický motorový vůz M11.901 (vyrobený v roce 1936 v Praze). V místech bývalého rozlehlého nádraží se nachází sklady privátních firem, v depu se nachází pila a budově LŽ, která je ve velmi žalostném stavu, dokonce hrozí zbourání. Další informace o této lesní železnici, jakož i informace o jejím aktuálním stavu naleznete na stránkách mikroregionu Usť Čorná.

Usť Čorná 1994

Historie lesní dráhy

Usť Čorná patřila za 1. republiky (ale i po válce) do "království lesních drah" – zdejší lesní dráha patřila až do roku 1998 svými 130 provozovanými kilometry k nejrozsáhlejším na Podkarpatské Rusi, resp. v ukrajinských Karpatech. Lesní dráha navazovala na státní úzkokolejnou dráhu údolím Teresvy z Teresvy do Neresnice – vybudovanou v roce 1887. Na ní v roce 1928 navázala z Neresnice lesní dráha do Usť Čorné, v roce 1929 pokračovaly práce nad Usť Čornou údolím Mokranky do Ruské a Německé Mokré a údolím Brusturanky – do obce Brustury (s 2,5 tis. obyvateli) a dále k hájovně Nausť Turbat (později Masarykovo údolí). V dubnu 1934 předaly ČSD do provozu celou trať z Teresvy do Neresnice a Státní lesní správa zahájila provoz v celé síti. Od roku 1937 provozovala lesní dráha osobní dopravu z Teresvy do Usť Čorné, Německé Mokré a Prílop a z Usť Čorné na Brustury a proto byla dráha hojně využívána turisty. Pro zajímavost se současným stavem dopravy uvádíme jízdní dobu úzkorozchodných vlaků z Teresvy do Usť Čorné (50 km) – ta činila 140 minut… Do roku 1938 bylo vybudováno dalších stovka kilometrů tratí rozchodu 760 mm. Sídlo lesní dráhy se nacházelo v Usť Čorné.

Dráhu v roce 1942 převzali maďarští okupanti a provozovatelem byly MÁV. Na podzim 1944 stihli ustupující Maďaři poničit nebo rozebrat značnou část trati a mostů. Po roce 1944 převzaly dráhu sověti a provozovatelem obnovené železnice s rozchodem 750 mm se stal Lesokombinát v Usť Čorné, a to až do roku 1998, kdy ničivá povodeň v říjnu toho roku zničila značnou část tratí a mostů na celkové délce sítě přes 130 km. Dráhu se již nikdy nepodařilo obnovit, mj. i proto že individuální likvidace vozidel a kolejí do šrotu byly rychlejší než jakékoli úvahy na obnovu. Likvidaci nebyl uchráněn ani historický motorový vůz M11.901 z roku 1936, vyrobený v Praze, který jezdil až do roku 1995 a pak byl pro poruchu odstaven. V místech kde se nacházelo depo a nádraží lesní dráhy se nyní nachází soukromá pila, jejíž majitel alespoň opravuje původní historickou staniční budovu a zachránil ji před jistou zkázou.

Stanice Krásna 1994 Usť Turbat 1996