FOTOGALERIE
Fotogalerie
VYHLEDAT NA STRÁNKÁCH
Google
Web karpaty.net
NOVÉ ČÍSLO TREKINGU
Nové číslo Trekingu
NAŠE AKCE, REKLAMA
ANKETA NA KARPATY.NET

Usť Čorná, Horhany - kamenné hory

22.7.2006 | Aleš Kučera
Hřeben Talpiš a údolí Plajské ze Syvulje

Toto pohoří je dodnes považováno za těžko přístupné a téměř nenavštěvované turisty. Jeho charakter – ohromná kamenitá pole a množství kosodřeviny ani neumožňují přechod většiny jeho hřebenů a vrcholů. Na Horhanech nenajdete žádné poloniny, tak typický prvek ukrajinských Karpat, ale ani pastevectví a jakékoli osídlení – kromě pár dřevorubeckých osad v podhůří. Hřebeny jsou vyjma několika nejvyšších vrcholů porosteny neprostupnou klečí a doliny hustými jehličnatými lesy. Rozsáhlá kamenná moře, suťová pole a velmi příkré svahy a strže v nejvyšších partiích v podstatě neumožňují přechod za špatného počasí (nemluvě o těžké orientaci bez jakýchkoli cest a chodníků). Další informace o pohoří Horhany naleznete na následující stránce.

Patrný nedostatek vody v sedlech, příp. pod hřebenem v místech, kde bychom očekávali i malý pramen je způsoben charakterem hor, vytvořených z ohromného množství kamení. Přestože máte pocit, že slyšíte potůček, nejedná se o halucinace, ale vám voda teče pod kamennými poli, na nichž stojíte na vrstvě hlíny a mechu. Bohužel potok zpravidla vyvěrá až na úpatí svahu, téměř v údolí. Přechod Horhan je vhodné naplánovat na počátek léta, kdy zbylá sněhová pole jsou alespoň částečným zdrojem vody. Nad Usť Čornou, po celodenním zdlouhavém nástupu údolím, se nachází několik prostupných dominantních vrcholů – Popaďa 1 740 m, vzdálenější Grofa 1 748 m a Sivulja 1 836 m na východě.

Usť Čorná – Usť Plajská – Pieklo – Sivulja – Negrova – Okopi – Bystrica (2 až 3 dny)

V dolině Usť Plajské

Tato túra s vpodstatě nenáročným výstupem do sedla Sivulji a na samotný vrchol je vhodná pro opravdu otrlé a orientačně zdatné turisty. Nikoli pro svoji fizickou náročnost, ale pro zdlouhavý, únavný a nezáživný přístup do údolí Plajské (od Usť Čorné cca 30 km). Alespoň na Usť Plajskou – až sem kdysi vedla lesní dráha – lze dojet terénním vozidlem místy po velmi špatné lesní cestě. Náčelník horské služby vám případě vozidlo za úplatu sežene. Od lesovny, pily a bývalé stanice lesní dráhy Usť Plajská budeme dále pokračovat lesní cestou po loukách v údolí podél potoka Plajská k přítoku a odbočce cest Poděšurka (cca 4 km). Odtud vede cesta na pereval Legioněrov! Pro přístup na Sivulju lze využít i cestu přes toto sedlo 1 100 m a dále strmým výstupem na hřeben Tavpiširka 1 464 m, přes sedlo na Talpiš 1 450 m a přes kótu 1 359 m na Pieklo – cca 1 320 m.

Pod Syvuljou

My však pokračujeme severovýchodně dále podél potoka Plajska k hájovně Plajská a Komarno, hlubokým zalesněným údolím. Po cca 7,5 km, v místech, kde se údolí stáčí přesně na sever je potřeba lokalizovat pravý přítok (úbočí kóty 1 359 m na hlavním hřebenu) s odlesněnou strání vpravo a nákladištěm dřeva. Pokračujeme dále po pěšině vlevo podél potoka Plajská, zde cca po 200 metrech se nachází brod lesní cesty, která se odpojuje vlevo, my stále pokračujeme po neznatelné pěšině na levém břehu podél potoka sevřeného z obou stran lesy až do míst, kde stromy na pár desítek metrů ustupují a zprava přitéká malý potůček. Pár metrů nad přítokem vpravo na kraji lesa začíná stará vojenská cesta na hřeben (u potoka Plajská stojí výrazný osamocený smrk a na břehu vpravo se nachází obnažená skálka).

Odtud již pohodlně po serpentinách stoupáme na hranici lesa, kde začíná louka (částečně vypálená od blesku) až k hraniční pěšině – k patníku ČD/PL 17/11. Kolem strže Pieklo – cca 1320 m projdeme na poloninu Ruščina (málo používaný název) – vlevo odbočuje cesta do sedla pod Sivulju s prameny vody a tábořištěm. Zde je několik vhodných míst k táboření – až sem trvá výstup od potoka Plajská cca 2,5 až 3 hodiny. Ze sedla, podél základů původní polské chaty, ukazuje směrovka na Sivulju Malou – 1 818 m (výstup cca 50 min), přes nehluboké sedýlko přeběhneme za 20 min na Sivulju 1 836 m (na některých mapách nazvaná Lopušná).

Syvulja z Malé Syvulje

Sestup do údolí potoka Salatruk a do Bystrice je nenáročný, od strže Pieklo se vydáme po klesající pastevecké pěšině východně úbočím vrcholu Negrova (1 602 m) a Korotkam (1 675 m), po cca 3 km chůze od Piekla po pohodlné cestě mineme v lesíku pramen vody a o cca kilometr dále se lesní cesta větví – mírně vlevo a přímo. My pokračujeme přímo - pár metrů rovně a poté vpravo po loukách k salaším na Okopech (1 243 m). Od salaše vede k hlavnímu údolí Salatruku cesta boční dolinou, na kterou sejdeme po pěšině nebo traktorové cestě vlevo. Po hodině cesty rozbláceným údolím s mnoha brody dorazíme do údolí Salatruk s několika obydlenými přístřešky, s pěkným tábořištěm u potoka a vodopádu. Sestup z Piekla trvá cca 3,5 až 4 hodiny. Zbytek cesty do Bystrice – cca 5 km je po používané lesní cestě a lze si stopnou některý z "gruzovíku" vracejících se odpoledne z lesa. V Bystrici je příjemný penzion Vodograj pana Viktora Babjuka (cena za pěkné pokoje se sprchou na patře je 45 Hr, v baru dole výběr několika jídel a čepovaného piva, obchod v té samé budově). Autobusy do Nadvirné jezdí cca každé 2 hodiny. Před penzionem je polský kostel s památníkem legionářů.