Usť Čorná, Horhany - kamenné hory
Toto pohoří je dodnes považováno za těžko přístupné a téměř nenavštěvované
turisty. Jeho charakter – ohromná kamenitá pole a množství kosodřeviny ani neumožňují
přechod většiny jeho hřebenů a vrcholů. Na Horhanech nenajdete žádné poloniny,
tak typický prvek ukrajinských Karpat, ale ani pastevectví a jakékoli osídlení
– kromě pár dřevorubeckých osad v podhůří. Hřebeny jsou vyjma několika
nejvyšších vrcholů porosteny neprostupnou klečí a doliny hustými jehličnatými
lesy. Rozsáhlá kamenná moře, suťová pole a velmi příkré svahy a strže
v nejvyšších partiích v podstatě neumožňují přechod za špatného počasí
(nemluvě o těžké orientaci bez jakýchkoli cest a chodníků). Další informace
o pohoří Horhany naleznete
na následující stránce.
Patrný nedostatek vody v sedlech, příp. pod hřebenem v místech, kde bychom
očekávali i malý pramen je způsoben charakterem hor, vytvořených
z ohromného množství kamení. Přestože máte pocit, že slyšíte potůček,
nejedná se o halucinace, ale vám voda teče pod kamennými poli, na nichž stojíte
na vrstvě hlíny a mechu. Bohužel potok zpravidla vyvěrá až na úpatí svahu,
téměř v údolí. Přechod Horhan je vhodné naplánovat na počátek léta, kdy
zbylá sněhová pole jsou alespoň částečným zdrojem vody. Nad
Usť Čornou, po celodenním zdlouhavém nástupu údolím, se nachází několik
prostupných dominantních vrcholů – Popaďa 1 740 m, vzdálenější Grofa 1 748 m a
Sivulja 1 836 m na východě.
Usť Čorná – Usť Plajská – Pieklo – Sivulja – Negrova – Okopi – Bystrica (2 až 3 dny)
Tato túra s vpodstatě nenáročným výstupem do sedla Sivulji a na samotný
vrchol je vhodná pro opravdu otrlé a orientačně zdatné turisty. Nikoli pro
svoji fizickou náročnost, ale pro zdlouhavý, únavný a nezáživný přístup do
údolí Plajské (od Usť Čorné cca 30 km). Alespoň na Usť Plajskou – až sem kdysi
vedla lesní dráha – lze dojet terénním vozidlem místy po velmi špatné lesní
cestě. Náčelník horské služby vám případě vozidlo za úplatu sežene. Od lesovny,
pily a bývalé stanice lesní dráhy Usť Plajská budeme dále pokračovat lesní
cestou po loukách v údolí podél potoka Plajská k přítoku a odbočce
cest Poděšurka (cca 4 km). Odtud vede cesta na pereval Legioněrov! Pro přístup
na Sivulju lze využít i cestu přes toto sedlo 1 100 m a dále strmým výstupem na
hřeben Tavpiširka 1 464 m, přes sedlo na Talpiš 1 450 m a přes kótu 1 359 m na Pieklo
– cca 1 320 m.
My však pokračujeme severovýchodně dále podél potoka Plajska k hájovně
Plajská a Komarno, hlubokým zalesněným údolím. Po cca 7,5 km, v místech,
kde se údolí stáčí přesně na sever je potřeba lokalizovat pravý přítok (úbočí
kóty 1 359 m na hlavním hřebenu) s odlesněnou strání vpravo a nákladištěm
dřeva. Pokračujeme dále po pěšině vlevo podél potoka Plajská, zde cca po 200
metrech se nachází brod lesní cesty, která se odpojuje vlevo, my stále
pokračujeme po neznatelné pěšině na levém břehu podél potoka sevřeného
z obou stran lesy až do míst, kde stromy na pár desítek metrů ustupují a
zprava přitéká malý potůček. Pár metrů nad přítokem vpravo na kraji lesa začíná
stará vojenská cesta na hřeben (u potoka Plajská stojí výrazný osamocený smrk a
na břehu vpravo se nachází obnažená skálka).
Odtud již pohodlně po serpentinách stoupáme na hranici lesa, kde začíná louka
(částečně vypálená od blesku) až k hraniční pěšině – k patníku ČD/PL
17/11. Kolem strže Pieklo – cca 1320 m projdeme na poloninu Ruščina (málo
používaný název) – vlevo odbočuje cesta do sedla pod Sivulju s prameny
vody a tábořištěm. Zde je několik vhodných míst k táboření – až sem trvá
výstup od potoka Plajská cca 2,5 až 3 hodiny. Ze
sedla, podél základů původní polské chaty, ukazuje směrovka na Sivulju Malou –
1 818 m (výstup cca 50 min), přes nehluboké sedýlko přeběhneme za 20 min na
Sivulju 1 836 m (na některých mapách nazvaná Lopušná).
Sestup do údolí potoka Salatruk a do Bystrice je nenáročný, od strže Pieklo se vydáme
po klesající pastevecké pěšině východně úbočím vrcholu Negrova (1 602 m) a
Korotkam (1 675 m), po cca 3 km chůze od Piekla po pohodlné cestě mineme
v lesíku pramen vody a o cca kilometr dále se lesní cesta větví – mírně
vlevo a přímo. My pokračujeme přímo - pár metrů rovně a poté vpravo po loukách
k salaším na Okopech (1 243 m). Od salaše vede k hlavnímu údolí
Salatruku cesta boční dolinou, na kterou sejdeme po pěšině nebo traktorové
cestě vlevo. Po hodině cesty rozbláceným údolím s mnoha brody dorazíme do
údolí Salatruk s několika obydlenými přístřešky, s pěkným tábořištěm
u potoka a vodopádu. Sestup
z Piekla trvá cca 3,5 až 4 hodiny. Zbytek cesty do Bystrice – cca 5 km je
po používané lesní cestě a lze si stopnou některý z "gruzovíku" vracejících se
odpoledne z lesa. V Bystrici je příjemný penzion Vodograj pana Viktora Babjuka
(cena za pěkné pokoje se sprchou
na patře je 45 Hr, v baru dole výběr několika jídel a čepovaného piva,
obchod v té samé budově). Autobusy do Nadvirné jezdí cca každé 2 hodiny.
Před penzionem je polský kostel s památníkem legionářů.
|