Východní Vihorlat

Masív Východního Vihorlatu je v naší turistické literatuře nesprávně označován jako Makovica. Makovica je ale jen pohou částí celého tohoto pohoří, jehož část leží až na Slovensku. Vedle hřebene Makovica jsou tady ještě další skupiny jako Lipova skala, Sinatoria, Tovstyj, Siňak a hraniční Popričný. Vihorlat je pohořím vulkanického původu, takže jeho podloží tvoří především tufy, trachyty či andezity. Délka hřebene Východního Vihorlatu činí asi 40 kilometrů, přičemž je tento hřeben vcelku kompaktní a mimo nejzápadnější části není přerušován žádnou komunikací (mimo silnice spojující Užhorod a severně ležící Dubrinič a Vielikij Bereznyj). Pohoří je z velké části pokryto hustými lesy. Ty jsou převážně listnaté, takže jejich návštěvu doporučuji až v podzimních měsících, kdy jsou tyto hory nejkrásnější. Nejvyšším vrcholem Východního Vihorlatu je hraniční Popričný s výškou 1024 metrů. Dalšími významnými vrcholy tohoto pohoří jsou Dunavka (1 018 m), Makovica (976 m), Dil (793 m) a řada dalších. Na hřeben Východního Vihorlatu navazuje další sopečné pohoří a tím je Velikij Dil. Na severu pak hraničí s významnou Poloninou Runa, která je součástí Východních Karpat. Nejvýznamnějšími turistickými středisky této oblasti je Užhorod a Mukačevo, nesmíme ale zapomínat ani na vesnice jako je Nevickoje, Perečin a řadu dalších.

Další související články: