Vtáčnik a Žiar

Vtáčnik je relativně málo známou oblastí, na jehož území zasahuje CHKO Ponitrie. Nejvyšším vrcholem tohoto pohoří je Vtáčnik vysoký 1 346 metrů. Značně plochý a rozložitý vrchol, který je důležitou křižovatkou turistických cest. Otevírají se z něj nádherné rozhledy na široké okolí. Z dalších významných vrcholů Vtáčniku si jmenujme Žarnov (840 m), Buchlov (1 040 m), Kláštorskou skálu (1 279 m), Biely Kameň (1 136 m) a Veľký Grič (971 m). Pohoří Vtáčnik sousedí na jihovýchodě se Štiavnickými vrchy, na jihozápadě s pohořím Pohronský Inovec a Tribeč, na severozápadě se Strážovskými vrchy a na severovýchodě s horskou skupinou Žiar. Nejvyšším vrcholem této horské skupiny ohraničené zhruba městy Prievidza, Handlová a Turčianske Teplice je Vyšehrad (830 m). Dalším významnějším vrcholem je ještě Bralová skala (826 m). Velká část pohoří patří do povodí vodáky oblíbené řeky Hron, z turistických cílů určitě stojí za zmínku HRAD REVIŠTĚ, stojící na mohutném skalisku právě nad řekou Hron.

Vtáčnik se geomorfologicky včleňuje do oblasti Slovenského středohoří. Prakticky celé pohoří je vulkanického původu. Sopečná činnost se tady aktivizovala v mladších třetihorách. Vulkanické tvary však následně rozrušily tektonické pohyby, denudace a eroze, které vymodelovaly toto pohoří Západních Karpat do dnešní podoby. Samotný Vtáčnik se dělí na čtyři samostatné geomorfologické podcelky, kterými jsou Vysoký Vtáčnik, Nízký Vtáčnik, Župkovská brázda a Raj. Území je porostlé především dubovo-bukovými lesy, ve vyšších partiích pak převážně bučinami. Objevují se ovšem i četné další druhy listnatých i jehličnatých stromů. Klimaticky patří Vtáčnik do mírně teplé oblasti s průměrnou roční teplotou 7-8 st. C, která v nejvyšších partiích klesá na 4 - 6 st. C. Roční úhrny srážek se pohybují v rozmezí 800 až 1 000 mm.