Pálava - Pavlovské vrchy

Pálava. Na území České republiky nenalezneme snad jiné území, které by se podobalo Pálavě. Území, kde by s takovou intenzitou kráčela prehistorie, kde se zachovaly suché stepi společně s mokřady a lužními lesy a dalšími těžko opakovatelnými krajinářskými prvky. Chráněná krajinná oblast Pálava byla vyhlášena již v roce 1976 na rozloze asi 7 500 hektarů. Jejím centrem je hřeben Pavlovských vrchů s délkou 12 kilometrů a nejvyšším vrcholem Děvín (554 m). Správa CHKO sídlí na Náměstí 32 v Mikulově, chko@palava.cz.

Dominantou hřebene je určitě zřícenina DÍVČÍ HRADY a nebo Sirotčího hrádku. K nim přiléhá pahorkatina Milovického lesa. Navíc bylo celé území v roce 1986 vyhlášeno biosférickou rezervací pod patronátem UNESCO. Patří tak do stejné kategorie chráněných území jako např. NP Bukovské vrchy, Coto d´Doňana v deltě řeky Guadalquivir ve Španělsku či Yellowstonský národní park. Přestože velká část území je hospodářsky využívána, nalezneme tady množství chráněných rostlin. Uveďme si jen kosatce sibiřské, ladoňky, stulíky, bledule, lekníny či řezan pilolistý. Nejrozmanitější je fauna i flóra mokřadních ekosystémů, hned za nimi se drží oblasti stepního charakteru. Na četných vodních jezerech, z nichž největší jsou nádrže Nové Mlýny, se zdržují vodní ptáci jako jsou kormoráni, volavky, rybáci, husy, objevuje se i orel mořský s rozpětím křídel až 240 cm. Z turisticky nejvděčnějších cílů jsou to Pavlovské vrchy, oblast Lednicko-valtického areálu se známým zámkem LEDNICE a Valtice či Lednickými rybníky. Nesmíme však zapomenout ani na světově proslulé Dolní Věstonice, které prosluly nálezem VĚSTONICKÉ VENUŠE, malé sošky z pálené hlíny, která je výtvorem lovců mamutů z doby před 27 tisíci léty.