Polonina Krásna
Polonina Krásna byla prvorepublikovými turisty považována za nejkrásnější z polonin
na Zakarpatí. Snad se tyto pocity dostaly i do pojmenování tohoto pohoří, které ve
svých dílech popisoval i spisovatel Ivan Olbracht, jenž dlouhou dobu žil a vyučoval
v Koločavě, kde hřeben poloniny Krásna Končí. I do těchto míst byl posazen děj nejznámějšího
Olbrachtova díla Nikola Šuhaj loupežník. Hřeben této poloniny se táhne zhruba od
spojnice obcí Usť-Čorna - Krasna po již zmíněnou Koločavu, tedy zhruba ve směru
jihovýchod - severozápad. Od severu je ohraničena Siněvirskou poloninou a výběžky
pohoří Horhany, na východě
poloninou Svidovec a na západě
Poloninou Boržava, či jejím podcelkem
Palenij Gruň - Bovcarskij Vierch. Délka hřebene této poloniny dosahuje
zhruba 35 kilometrů. Nejvyšším vrcholem tohoto pohoří je Sihljanskij vysoký 1 563 metrů.
Dalšími významnými vrcholy jsou Klimova (1 492), Gropa (1 494 m), Topas (1 548 m)
či mohutný Mančul (1 501 m) ležící v nejmohutnější jižní rozsoše, která se táhne až
k vesnici Čumalevo. Další jižní rozsochy jsou již sice menší, ale i ony jsou
odděleny hlubokými a dlouhými dolinami táhnoucími se ve směru sever - jih.
Hlavní hřeben je holý a poskytuje nádherné výhledy. Stejně jako
rozložitý a členitý vrchol Mančul. Největšími obcemi v oblasti jsou Koločava, Ruská
Mokrá, Usť Čorna, Dubove a Čumalevo.
V současné době je na polonině Krásna vyznačena díky naší iniciativě síť turistických stezek.
Informace o nich naleznete na následujících stránkách:
|
FOTOGALERIE
