Gutinské neboli Jílové hory

Gutinské neboli Jílové hory rozhodně nepatří k nijak známým a turisticky vyhledávaným pohořím. Jejich hřeben se táhne přesně po ukrajinsko-rumunské hranici zhruba mezi městy Korolevo či Chust a Tjačev. Gutinské hory patří do vnitřního sopečného pásma Podkarpatoruského středohoří a svým charakterem dosti připomíná České středohoří. Jde o výrazné značně vysoké vulkanické kužely lemující rumunskou hranici jižně od řeky Tisa, která tady vytváří řadu menadrů a bočních ramen. Díky vulkanickým horninám se tady vytvořila velice úrodná půda. A když se k tomu připočte příznivé klima a hodně sluníčka, tak se tady může dařit vinicím. A skutečně se tato oblast stala významným vinařským krajem Zakarpatí. V oblasti je také velká hojnost minerálních pramenů, která do dnešních dnů nebyly nijak zužitkovány. Nejvyšší vrcholky tohoto pohoří dosahují až 900 metrů a jsou porostlé hustými pralesy. V nich se objevuje řada vzácných živočišných druhů. Nejvyšší vrcholy včetně hory Gutin (1 447 m) nalezneme v Rumunsku. Ještě vyšší vrcholky bychom nalezli dále v Rumunsku, kde pásmo navazuje na známý Maramureš či pohoří Rodna. Největšími osadami v této oblasti jsou Vinogradov, Chust, Veljatin, Tjačev a Vyškovo. Pohoří je od severu ohraničeno řekou Tisa do jejíhož povodí celá oblast patří a na jihu státní hranicí s Rumunskem. Oblast je na místní poměry velice dobře přístupná, neboť tudy prochází hlavní železniční trať směřující dále na Ukrajinu.

Další související články: