Bükk

Pohoří Bukk má ve srovnání se svou západní sousedkou vulkanického původu naprosto odlišný charakter. Pohoří je totiž vápencové a je tvořeno druhohorními sedimenty. Díky této skutečnosti tady nacházíme nejen bohatství povrchových útvarů, ale také útvarů v podzemí. Nalezneme tady četné jeskynní prostory bohaté na krápníkovou výzdobu, hluboké ve vápencích vyhloubené rokle, ponorné řeky, prameny a dokonce krasová jezera. Nejvyšším vrcholem celého tohoto pohoří náležejícího do Severomaďarského středohoří je Istállós-kö (959 m). Jen o pár metrů nižší je druhý nejvyšší vrchol Bálvány (956 m).

Bükk je nejrozlehlejším maďarským pohořím s rozměry zhruba 50x60 kilometrů a má charakter náhorní planiny. Podobně jako planiny na Slovensku ve Slovenském krasu. Za zmínku stojí ještě několik dalších vrcholů pohoří Bükk, které svou výškou překračují hranici 800 metrů. Jsou to Tar-kö (950 m), Három-kö (901 m) a Ördög-hegy (873 m). Z nich se otevírají fantastické pohledy na sousední Mátru a pak zejména k severu do nitra Slovenska. Na své si v této oblasti přijdou i milovníci historie. Nacházejí se tady totiž četné hrady. Jmenujme si např. Odorvár, Cserépvár či Dédesvár. Nejde se nezmínit o velice známých lázních - Miskolc-Tapolca, které mají evropský význam. Milovníkům vína je pak zajisté znám Eger, který je populární díky svým vinným sklepům. Za poslední si uveďme ještě lázně Lillafüred. Bukové hory vděčí za své pojmenování svému vegetačnímu krytu - bukovým lesům. Pro své jedinečné přírodní hodnoty byla část pohoří Bükk vyhlášena Národním parkem Bükk. Z turistických atrakcí tohoto pohoří je nutno jmenovat dvě lesní úzkorozchodné železnice.