Usť Čorná, Zakarpatská Ukrajina

Horská obec Usť Čorná (530 m n. m., asi 1 000 obyv.),se nachází v podhůří Horhan, které tvoří hraničníhřeben mezi Ivano-Frankovskou a Zakarpatskou oblastí Ukrajiny (za 1. republikymezi Československem a Polskem), západní části Svidovcea poloniny Krásna, na konci údolí řeky Teresvy(50 km), která vzniká soutokem říček Mokranka a Brusturanka nad obcí. Usť Čorná je tedy ideálnímvýchodiskem do zmíněných pohoří, přístup do Usť Čorné z Ťačeva(cca 50 km) je díky obnovené silnici v červenci 2007 až za obec Usť Čornárychlý a pohodlný i pro osobní automobily. Celkově se zrychlila i autobusovádoprava, cesta z Ťačeva netrvá déle než 2 hodiny.

Mapa Nakladatelství Sky s vyznačením tras, které byly nově vyznačeny v terénuv červenci 2007.

Na konci července byly z iniciativy náčelníka horské služby v Usť Čorné,přátel Usť Čorné, časopisu Treking, internetových stran www.karpaty.neta pomoci dobrovolníků ze Vsetína, Žďáru nad Sázavou, Prahy a přátelz Berehova a Iršavy, za finanční pomoci sponzorů Konting, Spojstav afinanční podpory recesistického združení BU (Balkánské unie)obnoveno turistickéznačení, vyznačeny nástupy na túry v okolí Usť Čorné na Krásnou, Svidoveca Sivulju.

Oblast v okolí Usť Čorné byla již za ČSR nejdeštivějším územímrepubliky, dodnes tento primát drží i v rámci Zakarpatské oblasti s ročním úhrnem 1 400 mm.Proto také okolní obce nesou názvy "mokrá" (Německá Mokrá a Ruská Mokrá).Informaceo počasí naleznete na následující internetové adrese.

V obci se nachází stanovištěhorské služby – "Kontrolno rjatuvalnyj punkt" 5 (uturbázy Jalynka) – telefonní kontakt +380 979 331 976 (příp. mobil+380 979 331 976), pošta, škola, pekárna, léčebné sanatorium 10(s možností základního zdravotnického ošetření) a dvakostely – řeckokatolický 3 a římskokatolický4 v centru obce. V obci je možnost nákupu potravin,občerstvení a jídel v místních barech a ubytování. Směrem na Lopuchovo senachází benzínová pumpa 7.

Historie obce

Dnešní oblast v okolí Usť Čorné byla osídlena v 18. století, za doby MarieTerezie (v r. 1714), rakouskými kolonisty od Išlu. Založená dřevařská osadanesla jméno Königsfeld (později Usť Čorná). Z té doby pochází i znak - erb obce,který je patrný ještě i dnes na některých zděných domech v centru obce. Druhá vlnaněmeckých přistěhovalců přišla roku 1832 z uherského Spiše (dnes území Slovenska).Mezi další německy mluvící obce patřila i Německá Mokrá (po druhé světové válcenazvaná Komsomolsk). Německy mluvící obyvatelé, kteří před 2. světovou válkoutvořili 80% usedlíků, byli po válce vysídleni, poslední rodiny využily možnostivystěhování v 90. letech min. století do Rakouska ke svým krajanům.V meziválečném období vznikly nad obcí směrem k Brusturám lázně sesolno-jodo-železitým pramenem 8, lázně bylyzdevastovány na počátku 90. let (kruhová budova ze 70. let nyní procházírekonstrukcí). Římsko katolický kostel v gotickém slohu 4 bylvybudován koncem 18. století (v 90. letech zde sloužil prešovský farář amisionář Peter Krenický viz.eastphoto.hyperlinx.cza www.podkarpatskarus.cz,stavba řeckokatolického kostela 3 začala v 90. letech 20. stol.

Obec a okolní vesnice postihly v posledním desetiletí dvě ničivé povodně – napodzim 1998 a na jaře 2000, způsobené především neuváženou a divokou těžbou.Při povodních v roce 1998 (vydatné deště ze 4. na 5.11.) v Ruské a NěmeckéMokré bylo zničeno 16 domů, jeden zcela zavalil sesuv půdy i se čtyřčlennourodinou. V Lopuchově v části Jablonica voda zcela zničila 26 domů, čímž tatoosada zcela zanikla. Přívalová vlna s množstvím dřeva zatopila Usť Čornou,zničila cca 250 metrů cesty a zaplavila desítky domů. Ničivý živel se stalosudným i lesní dráze, která poté zcela zanikla.

Okolní názvy osad jako Turbat, Turbatsil ap. připomínají historii ještědávnější – kdy zdejší údolí okupovali Tataři (Turbat znamená vojenské ležení,Turbatsil – vojenská hlídka). Okolními dolinami pochodovaly i další armády – za1. sv. války nad obcí Německá Mokrá prorazila v roce 1916 ruská armáda sBrusilovovými pluky (název sedla Ruskij puť, dříve Německá Poljana) rakouskouobranu. Dolinou Brusturanky a Plajské zase za 1. světové války postupovaly napodzim 1914 přes pereval Legioněrov (nazývaného též pereval Rogoze) polštílegionáři (2. brigáda polských legionářů) na pomoc rakouské armádě do obceRafailowa, nyní nazvané Bystrica. Na svazích zdejších opuštěných hor najdetemnožství zákopů a vojenských cest nejen z 1. sv. války.

Za 2. světové války zdeMaďaři budovali pevnosti linie Arpád, několik metrů za sochou dřevorubce("lesoruba") 1 senachází první z řady betonových bunkrů linie Arpád, budovanýchv letech 1941 a 42 Maďary (mj. na vrcholu Díl přímo nad ním Maďařiplánovali vybudovat vojenské letiště). Další betonové torzo většího bunkru senachází u soutěsky "huk" 11, kde se řeka prodíráskalním masivem a vytváří na kamennýchprazích divoké peřeje. Betonových bunkrů velmi jednoduché konstrukce, nebospíše betonových přístřešků, se do Lopuchova nachází na obou březíchBrusturanky patnáct. Další najdete též v údolí Mokranky.

Několik set metrů výše nadsoutěskou "huk" 11 se nacházejí zbytky po přehradě anáhonu "Usťčorňanské gydro-elektrostáncije" 12,tzn. vodní elektrárny z let 1961 až 1964. Přestože tato malá elektrárnazajišťovala energii jak pro Lopuchovo, Usť Čornou a Ruskou Mokrou, nebyla popovodni a poškození jezu již obnovena - v té době ji plně nahradilaVilšanská hydroeletrárna na řece Tereble. Dnes její krátkou historii připomínánebezpečné torzo jezu s křížkem a začátek náhonu. Stanice elektrárny senacházela asi o kilometr níže, dnes se v původních budovách nachází pila.

Historie lesní dráhy

Usť Čorná patřila za 1. republiky (ale i po válce) do "království lesních drah" –zdejší lesní dráha patřila až do roku 1998 svými 130 provozovanými kilometryk nejrozsáhlejším na Podkarpatské Rusi, resp. v ukrajinskýchKarpatech. Lesní dráha navazovala na státní úzkokolejnou dráhu údolím Teresvy z Teresvydo Neresnice – vybudovanou v roce 1887. Na ní v roce 1928 navázalaz Neresnice lesní dráha do Usť Čorné, v roce 1929 pokračovaly prácenad Usť Čornou údolím Mokranky do Ruské a Německé Mokré a údolím Brusturanky –do obce Brustury (s 2,5 tis. obyvateli) a dále k hájovně Nausť Turbat(později Masarykovo údolí). V dubnu 1934 předaly ČSD do provozu celou traťz Teresvy do Neresnice a Státní lesní správa zahájila provoz v celésíti. Od roku 1937 provozovala lesní dráha osobní dopravu z Teresvy do UsťČorné, Německé Mokré a Prílop a z Usť Čorné na Brustury a proto byla dráhahojně využívána turisty. Pro zajímavost se současným stavem dopravy uvádímejízdní dobu úzkorozchodných vlaků z Teresvy do Usť Čorné (50 km) – tačinila 140 minut… Do roku 1938 bylo vybudováno dalších stovka kilometrů tratírozchodu 760 mm. Sídlo lesní dráhy se nacházelo v Usť Čorné.

Dráhu v roce 1942 převzali maďarští okupanti a provozovatelem byly MÁV. Na podzim 1944stihli ustupující Maďaři poničit nebo rozebrat značnou část trati a mostů. Poroce 1944 převzaly dráhu sověti a provozovatelem obnovené železnices rozchodem 750 mm se stal Lesokombinát v Usť Čorné, a to až do roku1998, kdy ničivá povodeň v říjnu toho roku zničila značnou část tratí amostů na celkové délce sítě přes 130 km. Dráhu se již nikdy nepodařilo obnovit,mj. i proto že individuální likvidace vozidel a kolejí do šrotu byly rychlejšínež jakékoli úvahy na obnovu. Likvidaci nebyl uchráněn ani historický motorovývůz M11.901 z roku 1936, vyrobený v Praze, který jezdil až do roku 1995a pak byl pro poruchu odstaven. V místech kde se nacházelo depo a nádražílesní dráhy se nyní nachází soukromá pila, jejíž majitel alespoň opravujepůvodní historickou staniční budovu a zachránil ji před jistou zkázou.

Příjezd do oblasti

Příjezddo Usť Čorné (od hranice se Slovenskem je 230 km) je díky obnovené silnici aždo Usť Čorné bezproblémový (do Ťačeva to je po silnici přes Mukačevo cca 170km). Za určitých okolností lze využít i vlastní auto. Vlak a autobus naopakumožní větší svobodu při plánování tras kdy se nemusíte vracet zpět do UsťČorné.

Automobilem

Vlastním automobilem lze cestu do Usť Čorné podniknout s určitými doporučeními.Pro cestu na Ukrajinu lze tento rok doporučit bezproblémový hraniční přechod zMaďarska do Berehova – zde odbavení probíhá zcela v pohodě a rychle bez čekání(na rozdíl od slovenských přechodů ve Vyšném Německém a Uble). Z Prahy si lzecestu do Košic zkrátit autovlakem, kdy auto a posádka vlaku jsou přepravovánapohodlně vlakem. Nově autovlak odjíždí později, takže je možné lépe využít denpro cestování z Košic dále na východ (odj. z Prahy vlakem EN 425 "Slovakia" ve 22.04(odbavení k nakládce do 20.30), příjezd do Košic v 7.32 hod (vykládka do 8.15).Cena za auto a řidiče při cestě tam a zpět 1 907 Kč + 2×156 Kč Kč za ubytovací příplatekv lůžkovém voze za obě cesty, spolucestujícím se vyplatí zpáteční jízdenka CityStar Slovensko (první cestující zaplatí 1 243 Kč za obě cesty, další cestující1 032 Kč za oba směry + ubytovací příplatek 2×126 Kč - ceny jsou závislé naaktuálním kurzu Kč / Euro) – více viz www.cd.cz/autovlak. Z Košic lze pokračovatna Slovenské Nové Mesto (100 km) přes Slanec (silnice 552) nebo přes Sečovce aTrebišov (E50 a 553). Za hraničním přechodem ze Slovenského N. M. /Sátoraljaújhely pokračujete podél hranice na východ do Kisvárdy a Vásárosnamény(80 km). Odtud již k ukrajinské hranici a do Berehova (23 km). Z Berehova přesVinohradovo, Chust dojedete po dobré a mnoha místech opravené cestě do Ťačeva(110 km). Ze silnice 1.třídy odbočíte za Ťačevem vlevo v obci Bedevla, tzn. jižpřed mostem přes Teresvu. Cesta až do Usť Čorné je po obnovené silnici bezproblémů. V Usť Čorné je třeba se domluvit na turbáze Jalynka nebo s někýmmístním, aby vám auto uschoval za nějakou pozornost na zahradě, protože túryjsou zpravidla vícedenní a není dobré auto zanechat bez dozoru.

Vlakem

Do Košic lze z Čech a Moravy dojet pohodlně lůžkovým nebo lehátkovým vozem.Využít lze například vlak EN 425 Slovakia ve 22.04 z Prahy, 0.52 z Olomouce,do Košic vlak přijíždí v 7.32 h! DÁLE VLAKOVÝ PŘÍPOJ NA UKRAJINUNEJEDE! (od 9.12.2007 je návazný vlak v relaci Košice - Čierna n.T. - Čopzrušen!). Další možnosti spojení do Užhorodu jsou z Michalovců - zdepřestupem z rychlíku R 443 Šírava (z Praha hl.n. ve 20.40 h, do Michalovců8.49 h) - busem SAD Michalovce až ve 12.35 h s příjezdem do Užhorodu ve 14.30 h- jízdní řád je www.cp.sk.

Kombinace lůžkový nebo lehátkový vůz na R 443 z Čech do Michalovců (příj v 8.49 h)- s použitím cenově výhodné zpáteční jízdenky City Star Slovensko www.jizdenka.cz - a odtud busem SAD Michalovce ve12.35, který má příjezd do Užhorodu ve 14.30 h je nejrychlejší a spoje relativněnavazují.

Z Užhorodu už jede v 16.15 h (zpravidla stanoviště 5) přímý autobus až do UsťČorné. Spoj "Užhorod – Chust - Ťačevo - UČ – Lopuchovo" je však označen pouze směrovkou"Lopuchovo"! Nebo lze využít některým z dálkových Ikarusů na Chust aJasiňu (např. ve 12.10 h z nástupiště 3), kterým dojedete do Ťačeva v cca 17.30h., do Chustu odjíždí zrychlený spoj ve 12.20 hod (jede v po až pá z nást. 3).Do Dubového – 20 km před Usť Čornou - jedou v prac. dny dva spoje – v 13.45(nást. 4) a 14.35 hod. (nást. 3).

Autobusem

Z Ťačeva do Usť Čorné (cca 70 km) jezdí 3x denně místním linkovým autobusem ccaza 3 hodiny, cena jízdenky je cca 5,5 Hr až 7 Hr (stav v roce 2007).Z Užhorodu odjíždí až do Lopuchova v 16.15 h maršrutka(s omezeným počtem míst!) zpravidla ze stanoviště 5, cena jízdenky u kasyna nádraží stojí 28 Hr.

• Ťačevo - UČ - Lopuchovo odj. 9.55
• Ťačevo - UČ - Komsomolsk odj. 11.45
• Ťačevo - UČ - Lopuchovo odj. 16.40
• Užhorod* - Ťačevo - Usť Čorná - Lopuchiv   16.15* z Užhorodu (doUsť Čorné příjezd v cca 21.00 h); Z Ťačeva odj. v 19.00 ze zastávky na hlavnísilnici - nezajíždí na nádraží!

• Lopuchovo – UČ - Ťačevo – Chust – (Užhorod) 5.50; příjezd do Ťačeva okolo 7.50,Chustu v 8.20, Silce/Iršava 9.00 a Užhorod 10.50
• Lopuchovo - UČ - Ťačevo 6.30
• Komsomolsk - UČ - Ťačevo 7.10
• Lopuchovo - UČ - Ťačev& 14.00

Turistické zázemí

Dnes Usť Čorná nabízí vcelku dobré zázemí nejen pro nenáročné turisty. V UsťČorné je možné se ubytovat v centru obce v penzionu Diana (cena cca60 Hr na osobu v pokoji s příslušenstvím), v turbáze Jalynka nad obcí14 (směrem na Ruskou Mokrou) je ubytování podle kategorie od30 do 50 Hr. V jejím areálu vlevo se nachází pěkný nový privát pro cca 10osob se sociálním zařízením na patře a kuchyňkou (cena za lůžko je okolo 35 Hr,kontakt je +380 03134 36297 nebo mobil +380 978 667 857) nebo v domě po nímu pana Dimy - 00380 971 59 64 06 za 50 Hr za osobu s možností ruské baně(sauny). Na fotbalovém hřišti 6 (na druhém břehuřeky než je obec) veřejného tábořiště zasymbolický poplatek určený k údržbě. Informace o ubytováních podá náčelníkhorské služby. Přímo v obci je možnost na ubytování na privátě zapřijatelnou cenu – kontakt na majitele baru Tetiana (též nabízí možnostzajištění noclehu v soukromí vč. polopenze): Josef Vasiljevič Horkavčuk, mobil00380 672 560 172.

V Usť Čorné je dnes možno nakoupit veškeré potraviny v několika obchodech nahlavní ulici. Nejlépe zásobeným je obchod přímo v centru (poblíž řecko-kat.kostela) 3 vedle baru Tetiana, kde je možné zajít na teplé jídlo (jako boršč,pelmeně, vepřové s bramborem ap.), ale i teplou snídani. Na druhé straně ulice(u mostu naproti zmíněné cerkvi) je cukrárna - kavárna s občerstvenímDomino. Na mnoha místech v obci lze navštívit malé bary s čepovaným pivem aklasickým občerstvením. Nad turbázou Jalynka v létě funguje koliba, kde sedělají šašliky.

Doporučené túry

Z Usť Čorné se lze vydat všemi směry do tří rozdílných horstev se zcela rozdílnounáročností a délkou túr. Informace o túrách a schematická mapa tras je umístěnav baru Tetjana, před nímž je východisko túr se směrovkami a u sochylesoruba u soutoku řek na obcí. Od 1. srpna jsou v obci Usť Čornávyznačeny nástupní trasy - červená značka na Svidovec (na Stohy), červenáznačka na poloninu Krásná (na Klimovou) a zelená značka nástup údolím Plajskéna Sivulju (v závěru doliny Plajská však probíhala těžba na černo a je třebadbát zvýšené náročnosti a počítat s rozblácenými cestami) - trasa je všakaž do odbočky vojenské stezky stoupající na hřeben značena. Pro výstup naSivulju lze alternativně využít značené žluté značky z doliny Plajské napereval Legioněrov a poté po značeném chodníku na Tavpiširku. Vyznačení nástupuna Popaďu - modré značky podél Mokranky bude dokončeno v tomto roce.

Především přechod poloniny Krásná do Koločavy patří mezi oblíbené pro svoji lehkouorientaci a nenáročnost - přesto její přechod cca 25 km trvá okolo 12 až 14hodin. Nástup na túru je v dolní části obci, odbočkou na lesní cestuvpravo u domů č. 98 a 177 na hlavní silnici podél hřbitova 9. Nadhranicí lesa ve výšce cca 1 365 m se nacházejí základy bývalé salaše a mlékárnyz doby první republiky 13. Turistickéznačení končí pod vrcholem Klimová.

K jednomu z nejkrásnějších přechodů polonin patří za stabilního počasí několikadenní túra po polonině Svidovec do Jasině (cca 40 km, 2 až 3 dny), příp. smožností sestupu z Tempy do obce Krásná pod Usť Čornou. Nástup od sochylesoruba úbočím svahu nad bývalým nádražím lesní dráhy 2 jevyznačen až na první výraznější vrchol - Stohy 1336 m. Dále pokračuje chodníkpo hřebeni k vrcholu Tempa 1 634 m.

Na všechny okolní dominanty Horhan však mají túry vyšší náročnost a délku nežv případě přechodu polonin. Kamenné Horhany jsou známy svými zdlouhavýmiúdolními nástupy a náročnými (jak orientačně tak fyzicky) výstupy na nejvyššípartie pokryté kamennými poli bez vody. Přechod Horhan lze doporučit např. doOsmolody přes vrcholy Popaďa 1 740 m a Grófa 1 748 m (délka túry 3 dny), nanejvyšší vrchol Horhan – na Sivulju, která je tvořena dvojvrcholem 1 836 m a1 818 m a poté sestupem do podhorské osady Bystrice (cca 3 dny). Ke zkrácenínástupů dlouhými údolími lze doporučit svezení terénním automobilem (za úplatu)nebo s lesáky. Budované turistické stezky na severních svazích Horhannajdete v následující mapce.

V neposlední řadě je Usť Čorná, resp. řeka Teresva vyhledávaným cílem našichvodáků - především splav řeky Teresvy. Okolí Usť Čorné, resp. přilehlé horskédoliny nelze s probíhající intenzivní těžbou doporučit cykloturistům – cestapřes Usť Turbat na sedlo Okula (a dále do Jasini) je ve velmi špatném stavu,v& podstatě balvaništěm koryta potoka! Kdežto bahnitý úsek z Německé Mokrédo Koločavy přes sedlo Príslop lze se skřípěním zubu překonat pěšky, i zde sevšak nedá hovořit ani o kvalitě lesní cesty a občas vede trasa též potokem.

Informace pro vodáky - řeka Teresva

Vyhledávanou řekou v Zakarpatské oblasti Ukrajiny je horská řeka Teresva,začínající v Usť Čorné (vzniká soutokem řeky Mokranky a Brusturanky). Teče svižně bezjezů a jiných překážek, v horním toku několik pěkných peřejí až WW III.Více…

Aktuální informace HS Usť Čorná"

10.04.2008 - Aktuální sněhové zpravodajství z HS v Usť Čorné:na polonině Krásná leží cca 1 - 1,5 m sněhu, který připadl na přelomu března a dubna. Na hřebenechjsou převisy o výšce až 10 m, z toho důvodu je potřeba dbát bezpečnosti v místech výskytu možnýchsplazů a lavin. Dnes v Usť Čorné prší a denní teploty se již týden pohybují okolo 10 stupňů(viz. gmc.uzhgorod.ua).

14.02.2008;Aktuální sněhová situace v okolí Usť Čorné je následující - na polonině Krásnáleží cca 30 až 50 cm zmrzlého sněhu, na západním Svidovci cca 100 až 120 cm sněhu. V obciUsť Čorná a přilehlých dolinách leží okolo 10 až 20 cm mokrého sněhu. V minulém týdnu sev údolí teplota přes den pohybovala nad bodem mrazu v noci okolo nuly, od 11.02 došlok ochlazení a noční teploty začaly klesat opět pod bod mrazu až k minus 8 stupňům(aktuální teploty najdete v odkazu ve 3. odstavci na této stránce nebo nahttp://gmc.uzhgorod.ua/fixchart.php).Další sněhové informace v ukrajinských Karpatech najdete na http://www.ski.lviv.ua/.

5.10.2007;Z důvodu lokálních povodní v půlce zářía poškození lesních cest a mostů v koncích dolin Mokranky a Plajské jsou dočasně téměřneschůdné (nebo schůdné s velkými obtížemi) nástupové turistické trasy - modrá na Popaďua zelená na Sivulju. Modrá turistická trasa za obcí Německá Mokrá je schůdná s nutnostípřebrodit řeku Mokranku (most je však obnovován a bude v průběhu podzima dokončen).Zelená turistická trasa na konci údolí Plajské je velmi špatně schůdná, v místech těžbypřed odbočkou na vojenskou cestu (48° 31´ 08´´ N, 24° 07´ 06,4´´ E, 1 130 m n. m.) vedetrasa poslední cca 2 km po poničené a velmi rozblácené cestě (k výstupu na Sivuljuse dočasně doporučuje využít trasu přes Pereval Legioněrov a hraniční hřeben na Talpiširkua k hraničníku17/11 u strže Urva Peklo (48° 31´ 41,1´´ N, 24° 07´ 52,8´´ E, 1 441 m n. m.).Obě červené turistické trasy z Usť Čorné jsou schůdné bez potíží.

Další související články: