Usť Čorná, Zakarpatská Ukrajina

Horská obec Usť Čorná (530 m n. m., asi 1 000 obyv.), se nachází v podhůří Horhan, které tvoří hraniční hřeben mezi Ivano-Frankovskou a Zakarpatskou oblastí Ukrajiny (za 1. republiky mezi Československem a Polskem), západní části Svidovce a poloniny Krásna, na konci údolí řeky Teresvy (50 km), která vzniká soutokem říček Mokranka a Brusturanka nad obcí.

Usť Čorná je tedy ideálním východiskem do zmíněných pohoří, přístup do Usť Čorné z Ťačeva (cca 50 km) je díky obnovené silnici v červenci 2007 až za obec Usť Čorná rychlý a pohodlný i pro osobní automobily. Celkově se zrychlila i autobusová doprava, cesta z Ťačeva netrvá déle než 2 hodiny.

V současné době je na polonině Krásna, Svidovec a v Horhanech vyznačena díky naší iniciativě síť turistických stezek. Informace o nich naleznete na následujících stránkách:

• Značené turistické trasy v okolí Usť Čorné

Oblast v okolí Usť Čorné byla již za ČSR nejdeštivějším územím republiky, dodnes tento primát drží i v rámci Zakarpatské oblasti s ročním úhrnem 1 400 mm. Proto také okolní obce nesou názvy "mokrá" (Německá Mokrá a Ruská Mokrá). Informace o počasí naleznete na následující internetové adrese.

Mapa Nakladatelství Sky s vyznačením tras, které byly nově vyznačeny v terénu v červenci 2009.

V obci se nachází stanoviště horské služby – "Kontrolno rjatuvalnyj punkt" 5 (u turbázy Jalynka) – telefonní kontakt +380 979 331 976 (příp. mobil +380 979 331 976), pošta, škola, pekárna, léčebné sanatorium 10 (s možností základního zdravotnického ošetření) a dva kostely – řeckokatolický 3 a římskokatolický 4 v centru obce. V obci je možnost nákupu potravin, občerstvení a jídel v místních barech a ubytování. Směrem na Lopuchovo se nachází benzínová pumpa 7.

Historie obce

Dnešní oblast v okolí Usť Čorné byla osídlena v 18. století, za doby Marie Terezie (v r. 1714), rakouskými kolonisty od Išlu. Založená dřevařská osada nesla jméno Königsfeld (později Usť Čorná). Z té doby pochází i znak - erb obce, který je patrný ještě i dnes na některých zděných domech v centru obce. Druhá vlna německých přistěhovalců přišla roku 1832 z uherského Spiše (dnes území Slovenska). Mezi další německy mluvící obce patřila i Německá Mokrá (po druhé světové válce nazvaná Komsomolsk).

Německy mluvící obyvatelé, kteří před 2. světovou válkou tvořili 80% usedlíků, byli po válce vysídleni, poslední rodiny využily možnosti vystěhování v 90. letech min. století do Rakouska ke svým krajanům. V meziválečném období vznikly nad obcí směrem k Brusturám lázně se solno-jodo-železitým pramenem 8, lázně byly zdevastovány na počátku 90. let (kruhová budova ze 70. let nyní prochází rekonstrukcí). Římsko katolický kostel v gotickém slohu 4 byl vybudován koncem 18. století (v 90. letech zde sloužil prešovský farář a misionář Peter Krenický viz. eastphoto.hyperlinx.cz a www.podkarpatskarus.cz, stavba řeckokatolického kostela 3 začala v 90. letech 20. stol.

Obec a okolní vesnice postihly v posledním desetiletí dvě ničivé povodně – na podzim 1998 a na jaře 2000, způsobené především neuváženou a divokou těžbou. Při povodních v roce 1998 (vydatné deště ze 4. na 5.11.) v Ruské a Německé Mokré bylo zničeno 16 domů, jeden zcela zavalil sesuv půdy i se čtyřčlennou rodinou. V Lopuchově v části Jablonica voda zcela zničila 26 domů, čímž tato osada zcela zanikla. Přívalová vlna s množstvím dřeva zatopila Usť Čornou, zničila cca 250 metrů cesty a zaplavila desítky domů. Ničivý živel se stal osudným i lesní dráze, která poté zcela zanikla.

Okolní názvy osad jako Turbat, Turbatsil ap. připomínají historii ještě dávnější – kdy zdejší údolí okupovali Tataři (Turbat znamená vojenské ležení, Turbatsil – vojenská hlídka). Okolními dolinami pochodovaly i další armády – za 1. sv. války nad obcí Německá Mokrá prorazila v roce 1916 ruská armáda s Brusilovovými pluky (název sedla Ruskij puť, dříve Německá Poljana) rakouskou obranu. Dolinou Brusturanky a Plajské zase za 1. světové války postupovaly na podzim 1914 přes pereval Legioněrov (nazývaného též pereval Rogoze) polští legionáři (2. brigáda polských legionářů) na pomoc rakouské armádě do obce Rafailowa, nyní nazvané Bystrica. Na svazích zdejších opuštěných hor najdete množství zákopů a vojenských cest nejen z 1. sv. války.

Za 2. světové války zde Maďaři budovali pevnosti linie Arpád, několik metrů za sochou dřevorubce ("lesoruba") 1 se nachází první z řady betonových bunkrů linie Arpád, budovaných v letech 1941 a 42 Maďary (mj. na vrcholu Díl přímo nad ním Maďaři plánovali vybudovat vojenské letiště). Další betonové torzo většího bunkru se nachází u soutěsky "huk" 11, kde se řeka prodírá skalním masivem a vytváří na kamenných prazích divoké peřeje. Betonových bunkrů velmi jednoduché konstrukce, nebo spíše betonových přístřešků, se do Lopuchova nachází na obou březích Brusturanky patnáct. Další najdete též v údolí Mokranky.

Několik set metrů výše nad soutěskou "huk" 11 se nacházejí zbytky po přehradě a náhonu "Usťčorňanské gydro-elektrostáncije" 12, tzn. vodní elektrárny z let 1961 až 1964. Přestože tato malá elektrárna zajišťovala energii jak pro Lopuchovo, Usť Čornou a Ruskou Mokrou, nebyla po povodni a poškození jezu již obnovena - v té době ji plně nahradila Vilšanská hydroeletrárna na řece Tereble. Dnes její krátkou historii připomíná nebezpečné torzo jezu s křížkem a začátek náhonu. Stanice elektrárny se nacházela asi o kilometr níže, dnes se v původních budovách nachází pila.

Historie lesní dráhy

Usť Čorná patřila za 1. republiky (ale i po válce) do "království lesních drah" – zdejší lesní dráha patřila až do roku 1998 svými 130 provozovanými kilometry k nejrozsáhlejším na Podkarpatské Rusi, resp. v ukrajinských Karpatech. Lesní dráha navazovala na státní úzkokolejnou dráhu údolím Teresvy z Teresvy do Neresnice – vybudovanou v roce 1887. Na ní v roce 1928 navázala z Neresnice lesní dráha do Usť Čorné, v roce 1929 pokračovaly práce nad Usť Čornou údolím Mokranky do Ruské a Německé Mokré a údolím Brusturanky – do obce Brustury (s 2,5 tis. obyvateli) a dále k hájovně Nausť Turbat (později Masarykovo údolí).

V dubnu 1934 předaly ČSD do provozu celou trať z Teresvy do Neresnice a Státní lesní správa zahájila provoz v celé síti. Od roku 1937 provozovala lesní dráha osobní dopravu z Teresvy do Usť Čorné, Německé Mokré a Prílop a z Usť Čorné na Brustury a proto byla dráha hojně využívána turisty. Pro zajímavost se současným stavem dopravy uvádíme jízdní dobu úzkorozchodných vlaků z Teresvy do Usť Čorné (50 km) – ta činila 140 minut… Do roku 1938 bylo vybudováno dalších stovka kilometrů tratí rozchodu 760 mm. Sídlo lesní dráhy se nacházelo v Usť Čorné.

Dráhu v roce 1942 převzali maďarští okupanti a provozovatelem byly MÁV. Na podzim 1944 stihli ustupující Maďaři poničit nebo rozebrat značnou část trati a mostů. Po roce 1944 převzaly dráhu sověti a provozovatelem obnovené železnice s rozchodem 750 mm se stal Lesokombinát v Usť Čorné, a to až do roku 1998, kdy ničivá povodeň v říjnu toho roku zničila značnou část tratí a mostů na celkové délce sítě přes 130 km. Dráhu se již nikdy nepodařilo obnovit, mj. i proto že individuální likvidace vozidel a kolejí do šrotu byly rychlejší než jakékoli úvahy na obnovu. Likvidaci nebyl uchráněn ani historický motorový vůz M11.901 z roku 1936, vyrobený v Praze, který jezdil až do roku 1995 a pak byl pro poruchu odstaven. V místech kde se nacházelo depo a nádraží lesní dráhy se nyní nachází soukromá pila, jejíž majitel alespoň opravuje původní historickou staniční budovu a zachránil ji před jistou zkázou.

Příjezd do oblasti

Příjezd do Usť Čorné (od hranice se Slovenskem je 230 km) je díky obnovené silnici až do Usť Čorné bezproblémový (do Ťačeva to je po silnici přes Mukačevo cca 170 km). Za určitých okolností lze využít i vlastní auto. Vlak a autobus naopak umožní větší svobodu při plánování tras kdy se nemusíte vracet zpět do Usť Čorné.

Automobilem

Vlastním automobilem lze cestu do Usť Čorné podniknout s určitými doporučeními. Pro cestu na Ukrajinu lze tento rok doporučit bezproblémový hraniční přechod z Maďarska do Berehova – zde odbavení probíhá zcela v pohodě a rychle bez čekání (na rozdíl od slovenských přechodů ve Vyšném Německém a Uble). Z Prahy si lze cestu do Košic zkrátit autovlakem, kdy auto a posádka vlaku jsou přepravována pohodlně vlakem. Nově autovlak odjíždí později, takže je možné lépe využít den pro cestování z Košic dále na východ (odj. z Prahy vlakem EN 425 "Slovakia" ve 22.04 (odbavení k nakládce do 20.30), příjezd do Košic v 7.32 hod (vykládka do 8.15). Cena za auto a řidiče při cestě tam a zpět 1 907 Kč + 2×156 Kč Kč za ubytovací příplatek v lůžkovém voze za obě cesty, spolucestujícím se vyplatí zpáteční jízdenka City Star Slovensko (první cestující zaplatí 1 243 Kč za obě cesty, další cestující 1 032 Kč za oba směry + ubytovací příplatek 2×126 Kč - ceny jsou závislé na aktuálním kurzu Kč / Euro) – více viz www.cd.cz/autovlak.

Z Košic lze pokračovat na Slovenské Nové Mesto (100 km) přes Slanec (silnice 552) nebo přes Sečovce a Trebišov (E50 a 553). Za hraničním přechodem ze Slovenského N. M. / Sátoraljaújhely pokračujete podél hranice na východ do Kisvárdy a Vásárosnamény (80 km). Odtud již k ukrajinské hranici a do Berehova (23 km). Z Berehova přes Vinohradovo, Chust dojedete po dobré a mnoha místech opravené cestě do Ťačeva (110 km). Ze silnice 1.třídy odbočíte za Ťačevem vlevo v obci Bedevla, tzn. již před mostem přes Teresvu. Cesta až do Usť Čorné je po obnovené silnici bez problémů. V Usť Čorné je třeba se domluvit na turbáze Jalynka nebo s někým místním, aby vám auto uschoval za nějakou pozornost na zahradě, protože túry jsou zpravidla vícedenní a není dobré auto zanechat bez dozoru.

Vlakem

Do Košic lze z Čech a Moravy dojet pohodlně lůžkovým nebo lehátkovým vozem. Využít lze například vlak EN 425 Slovakia ve 22.04 z Prahy, 0.52 z Olomouce, do Košic vlak přijíždí v 7.32 h! DÁLE VLAKOVÝ PŘÍPOJ NA UKRAJINU NEJEDE! (od 9.12.2007 je návazný vlak v relaci Košice - Čierna n.T. - Čop zrušen!). Další možnosti spojení do Užhorodu jsou z Michalovců - zde přestupem z rychlíku R 443 Šírava (z Praha hl.n. ve 20.40 h, do Michalovců 8.49 h) - busem SAD Michalovce až ve 12.35 h s příjezdem do Užhorodu ve 14.30 h - jízdní řád je www.cp.sk.

Kombinace lůžkový nebo lehátkový vůz na R 443 z Čech do Michalovců (příj v 8.49 h) - s použitím cenově výhodné zpáteční jízdenky City Star Slovensko www.jizdenka.cz - a odtud busem SAD Michalovce ve 12.35, který má příjezd do Užhorodu ve 14.30 h je nejrychlejší a spoje relativně navazují.

Z Užhorodu už jede v 16.15 h (zpravidla stanoviště 5) přímý autobus až do Usť Čorné. Spoj "Užhorod – Chust - Ťačevo - UČ – Lopuchovo" je však označen pouze směrovkou "Lopuchovo"! Nebo lze využít některým z dálkových Ikarusů na Chust a Jasiňu (např. ve 12.10 h z nástupiště 3), kterým dojedete do Ťačeva v cca 17.30 h., do Chustu odjíždí zrychlený spoj ve 12.20 hod (jede v po až pá z nást. 3). Do Dubového – 20 km před Usť Čornou - jedou v prac. dny dva spoje – v 13.45 (nást. 4) a 14.35 hod. (nást. 3).

Autobusem

Z Ťačeva do Usť Čorné (cca 70 km) jezdí 3x denně místním linkovým autobusem cca za 3 hodiny, cena jízdenky je cca 5,5 Hr až 7 Hr (stav v roce 2007). Z Užhorodu odjíždí až do Lopuchova v 16.15 h maršrutka (s omezeným počtem míst!) zpravidla ze stanoviště 5, cena jízdenky u kasy na nádraží stojí 28 Hr.

• Ťačevo - UČ - Lopuchovo odj. 10.30
• Ťačevo - UČ - Komsomolsk odj. 13.40
• Ťačevo - UČ - Lopuchovo odj. 16.40
• Užhorod* - Ťačevo - Usť Čorná - Lopuchiv 16.15* z Užhorodu (do Usť Čorné příjezd v cca 19.25 h)

• Lopuchovo – UČ - Ťačevo – Chust – (Užhorod) 5.50; příjezd do Ťačeva okolo 7.50, Chustu v 8.20, Silce/Iršava 9.00 a Užhorod 10.50
• Lopuchovo - UČ - Ťačevo 6.30
• Komsomolsk - UČ - Ťačevo 7.10
• Lopuchovo - UČ - Ťačev& 14.00

Turistické zázemí

Dnes Usť Čorná nabízí vcelku dobré zázemí nejen pro nenáročné turisty. V Usť Čorné je možné se ubytovat v centru obce v penzionu Diana (cena cca 60 Hr na osobu v pokoji s příslušenstvím), v turbáze Jalynka nad obcí 14 (směrem na Ruskou Mokrou) je ubytování podle kategorie od 30 do 50 Hr. V jejím areálu vlevo se nachází pěkný nový privát pro cca 10 osob se sociálním zařízením na patře a kuchyňkou (cena za lůžko je okolo 35 Hr, kontakt je +380 03134 36297 nebo mobil +380 978 667 857) nebo v domě po ním u pana Dimy - 00380 971 59 64 06 za 50 Hr za osobu s možností ruské baně (sauny).

Na fotbalovém hřišti 6 (na druhém břehu řeky než je obec) veřejného tábořiště za symbolický poplatek určený k údržbě. Informace o ubytováních podá náčelník horské služby. Přímo v obci je možnost na ubytování na privátě za přijatelnou cenu – kontakt na majitele baru Tetiana (též nabízí možnost zajištění noclehu v soukromí vč. polopenze): Josef Vasiljevič Horkavčuk, mobil 00380 672 560 172.

V Usť Čorné je dnes možno nakoupit veškeré potraviny v několika obchodech na hlavní ulici. Nejlépe zásobeným je obchod přímo v centru (poblíž řecko-kat. kostela) 3 vedle baru Tetiana, kde je možné zajít na teplé jídlo (jako boršč, pelmeně, vepřové s bramborem ap.), ale i teplou snídani. Na druhé straně ulice (u mostu naproti zmíněné cerkvi) je cukrárna - kavárna s občerstvením Domino. Na mnoha místech v obci lze navštívit malé bary s čepovaným pivem a klasickým občerstvením. Nad turbázou Jalynka v létě funguje koliba, kde se dělají šašliky.

Doporučené túry

Z Usť Čorné se lze vydat všemi směry do tří rozdílných horstev se zcela rozdílnou náročností a délkou túr. Informace o túrách a schematická mapa tras je umístěna v baru Tetjana, před nímž je východisko túr se směrovkami a u sochy lesoruba u soutoku řek na obcí. Od 1. srpna jsou v obci Usť Čorná vyznačeny nástupní trasy - červená značka na Svidovec (na Stohy), červená značka na poloninu Krásná (na Klimovou) a zelená značka nástup údolím Plajské na Sivulju (v závěru doliny Plajská však probíhala těžba na černo a je třeba dbát zvýšené náročnosti a počítat s rozblácenými cestami) - trasa je však až do odbočky vojenské stezky stoupající na hřeben značena. Pro výstup na Sivulju lze alternativně využít značené žluté značky z doliny Plajské na pereval Legioněrov a poté po značeném chodníku na Tavpiširku. Vyznačení nástupu na Popaďu - modré značky podél Mokranky bude dokončeno v tomto roce.

Především přechod poloniny Krásná do Koločavy patří mezi oblíbené pro svoji lehkou orientaci a nenáročnost - přesto její přechod cca 25 km trvá okolo 12 až 14 hodin. Nástup na túru je v dolní části obci, odbočkou na lesní cestu vpravo u domů č. 98 a 177 na hlavní silnici podél hřbitova 9. Nad hranicí lesa ve výšce cca 1 365 m se nacházejí základy bývalé salaše a mlékárny z doby první republiky 13. Turistické značení končí pod vrcholem Klimová.

K jednomu z nejkrásnějších přechodů polonin patří za stabilního počasí několika denní túra po polonině Svidovec do Jasině (cca 40 km, 2 až 3 dny), příp. s možností sestupu z Tempy do obce Krásná pod Usť Čornou. Nástup od sochy lesoruba úbočím svahu nad bývalým nádražím lesní dráhy 2 je vyznačen až na první výraznější vrchol - Stohy 1336 m. Dále pokračuje chodník po hřebeni k vrcholu Tempa 1 634 m.

Na všechny okolní dominanty Horhan však mají túry vyšší náročnost a délku než v případě přechodu polonin. Kamenné Horhany jsou známy svými zdlouhavými údolními nástupy a náročnými (jak orientačně tak fyzicky) výstupy na nejvyšší partie pokryté kamennými poli bez vody. Přechod Horhan lze doporučit např. do Osmolody přes vrcholy Popaďa 1 740 m a Grófa 1 748 m (délka túry 3 dny), na nejvyšší vrchol Horhan – na Sivulju, která je tvořena dvojvrcholem 1 836 m a 1 818 m a poté sestupem do podhorské osady Bystrice (cca 3 dny). Ke zkrácení nástupů dlouhými údolími lze doporučit svezení terénním automobilem (za úplatu) nebo s lesáky. Budované turistické stezky na severních svazích Horhan najdete v následující mapce.

V neposlední řadě je Usť Čorná, resp. řeka Teresva vyhledávaným cílem našich vodáků - především splav řeky Teresvy. Okolí Usť Čorné, resp. přilehlé horské doliny nelze s probíhající intenzivní těžbou doporučit cykloturistům – cesta přes Usť Turbat na sedlo Okula (a dále do Jasini) je ve velmi špatném stavu, v& podstatě balvaništěm koryta potoka! Kdežto bahnitý úsek z Německé Mokré do Koločavy přes sedlo Príslop lze se skřípěním zubu překonat pěšky, i zde se však nedá hovořit ani o kvalitě lesní cesty a občas vede trasa též potokem.

Informace pro vodáky - řeka Teresva

Vyhledávanou řekou v Zakarpatské oblasti Ukrajiny je horská řeka Teresva, začínající v Usť Čorné (vzniká soutokem řeky Mokranky a Brusturanky). Teče svižně bez jezů a jiných překážek, v horním toku několik pěkných peřejí až WW III. Více…

Aktuální informace HS Usť Čorná"

Další související články: